Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Dědicové neuhradily náklady pohřbu cizí osobě která zajístila pohřeb jejich otce
Otázka
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, před 4 roky zemřel muž, který řil ve společné domácnosti s družkou. Úspory neměl jelikož vše spotřeboval pro své potřeby,na domácnost přispíval zcela nepatrně. Družka mu vypravila pohřeb /i když on má 3 potomky/ze svého čímž se dostala do velmi tíživé situace /důchodce/ navíc uhradila na žádost notářky a dědického řízení náklady jako výpis katastru nemovitosti a odhad nemovitosti. Za které, od jeho dětí rovněž neviděla ani korunu. Na pohřeb se nedostavili, ale nyní po ní žádají vyplatit z nemovitosti- síla. Hloupá nechala mu připsat polovinu nemovitosti. Dań z nemovitosti děti neplatí.
Exituje nějaká možnost jakým způsobem vymoci z nich prostředky na spojené s úhradou pobřbu a dědického řízení?
Odpověď
Dobrý den,
mezi náklady pohřbu (v přiměřeném rozsahu) se řadí tzv. pasiva dědictví obdobně, jako kdyby zesnulý někomu dlužil peníze. Neurčí-li dohoda dědiců jinak, nesou pasiva dědictví poměrně podle výše nabytých podílů. V dotazu neuvádíte, jestli družka byla dědicem (na základě závěti), nebo se dědilo pouze podle zákona a v rámci první dědické skupiny vše zůstalo dětem.
Pokud dědici byly pouze tři děti a každé získalo třetinu dědictví, mělo by každé také v rozsahu 1/3 hradit pasiva a to včetně nákladů pohřbu. V tomto ohledu by tudíž měla být situace jasná (je obvyklé, že notář výši nákladů pohřbu výslovně vyčíslí v rámci pasiv dědictví). Pokud dědici tyto pasiva neuhradí, může je žalovat obdobně, jako by dědice mohl žalovat jiný věřitel zesnulého (dědici odpovídají do výše toho, co z dědictví získali).
Horší je situace ohledně zmiňovaných nákladů na výpis z katastru a odhad nemovitosti. V dotazu nezmiňujete, v čem spočívala žádost notářky, aby uvedené zajistila. V praxi notář zpravidla nabídne dědicům, aby odhad (v požadovaných parametrech) zajistili sami, přičemž se předpokládá, že se dohodnou na rozdělení nákladů. Pokud se dědici nedohodnou, respektive z jiných důvodů odhad nezajistí, nechá ho následně zajistit notář, přičemž tyto náklady jdou do nákladů řízení, které následně dědicům vyúčtuje (respektive může již předem požadovat složení zálohy na ocenění).
Došlo-li k tomu, že Vaše známá zajistila odhad "dobrovolně" a notář jí v rozhodnutí o dědictví neuznal tyto náklady coby náklady řízení (zpravidla se přiznávají pouze náklady státu/notáře), obávám se, že zde nebude možné dovodit, na základě čeho by jí tyto náklady měli dědici povinnost proplatit.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
