Společnou cestou -

Dobrý den,

rodič, který má dítě v péči, je povinen styk s druhým rodičem řádně umožnit, a to včetně přípravy dítěte na tento styk a potřebné spolupráce s druhým rodičem při jeho realizaci. S tím souvisí i povinnost pečujícího rodiče se zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte a druhého rodiče.

Jestliže toto povinná osoba neplní a není možné se s ní ani dohodnout po dobrém, připadají v úvahu v zásadě dvě (+ ještě jedna ne příliš obvyklá) možnost soudní obrany:

1. Návrh na výkon rozhodnutí o úpravě styku s dítětem (viz TOMEŠOVÁ, Jana. Výkon rozhodnutí soudu o úpravě styku s nezletilými dětmi. Právní prostor on line, dostupné na https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/vykon-rozhodnuti-soudu-o-uprave-styku-s-nezletilymi-detmi )

Důvodem pro podání návrhu na výkon rozhodnutí o úpravě styku s nezletilými dětmi k soudu je neplnění rozhodnutí, tj. skutečnost, že nedochází k předávání dětí oprávněnému. V praxi se vyskytuje mnoho důvodů, které k nepředávání dětí vedou. Za krajní případy lze považovat situace, kdy se buď povinný nechce rozhodnutím soudu řídit či naopak dojde k tomu, kdy není možné z objektivních důvodů podle rozhodnutí soudu postupovat a povinný odmítá tuto skutečnost akceptovat. V praxi se však vyskytují nikoli pouze tyto možnosti, avšak i celá škála případů mezi těmito krajními póly, a je třeba pečlivě zkoumat konkrétní okolnosti daného případu. Soud se musí těmito okolnostmi zabývat a v návaznosti na to zvolit další postup v řízení.

V zásadě připadá v úvahu několik možných postupů:

a) výzva soudu vůči povinnému ke splnění povinnosti,

b) ukládání pokut,

c) nebo zvolení některého z tzv. zvláštních opatření:

- nařídit povinnému setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin,

- stanovit plán navykacího režimu,

- rozhodnout o výkonu styku pod dohledem OSPOD,

- nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.

d) odnětí dítěte je nejradikálnějším způsobem výkonu rozhodnutí o úpravě styků s dítětem.

2. Další možností je požadovat náhradu nákladů způsobených zmařením styku s dítětem z titulu obecné odpovědnosti dle občanského zákoníku, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2289/2002.

3. Třetí teoretickou možností by byla žaloba na náhradu nemajetkové újmy spočívající v zásahu do osobnostních práv, nicméně tuto poslední možnost bych eventuálně doporučoval podrobně prokonzultovat s advokátem, protože v dosavadní soudní praxi není příliš obvyklá. Na druhou stranu jako její výhoda je v literatuře uváděna rychlost domožení se práv oprávněné osoby.

Pokud nedochází z strany povinného rodiče k plnění soudního rozhodnutí, doporučujeme obrátit se na sociální odbor obecního úřadu (Oddělení sociálně právní ochrany dětí) a situaci zkonzultovat, případně jen oznámit. Dalším krokem může být výše uvedené podání návrhu na výkon soudního rozhodnutí.

S pozdravem Jan Petr Kosinka