povinnost otce k dítěti

Dotaz ze dne 16. 9. 2015 09:30.

Otázka

Dobrý den, Měla bych otázku na téma co je povinnost otce k dítě pokud jsme rozvedení.To,že plní výživné ano ja dávám dítěti více.Není totiž povinen přispívat nad rámec je to jen jeho dobro.Pokud chci dítě více rozvíjet tak jen ze své kapsy.Bývalý požádal přes socialku střídavou péči však soud mu to zavrhl jedná ve prospěch dítěte a ona nechtěla.Ted jsem v situaci kdy se sním nedá ani tedy trošku se mnou domluvit.Máme přikázaný styk,který musí být dodržován.Dítě v termínu jeho víkendu mělo malý tábor od kroužku. Ptám se je otec povinen ten to víkend pro dítě zařídit a postarat se o něj odvest na dané místo atd.Nebo je mojí povinností to zařídit a jemu dát náhradní termín.Pak je otec povinen o víkendu se s dítetem připravit do školy ukoly a učení.........pak tedy pokud je víkend můj .má právo otec zasahovat do chodu našeho soužití s přítelem a narušovat naše plány.Stím,že ji záměrně vymýšlí program aby ji nalákal a my byly ti špatní........neboli já ta zlá jak ji tatínek píše a nedovoli to.Mám zkušenost ze soc,že chrání spíše jeho a ne nás,ubližuje tím dítěti a já nemám nikde odvolání snad ani právo na klid.Děkuji moc....

Odpověď

Dobrý den,

vyživovací povinnost otce je vyjádřena částkou, která je určena jako výživné. Pakliže došlo ke změně poměrů (zlepšila se situace otce, vzrostly dceřiny odůvodněné potřeby) je samozřejmě možné podat návrh na zvýšení výživného. Správně uvádíte, že plnění nad rámec toho, co bylo stanoveno soudem je pouze na uvážení otce. Výživné má být stanoveno tak, aby se realizovalo právo dítěte podílet se (v pozitivním i negativním smyslu) na životní úrovni svého rodiče. Nic samozřejmě nebrání rodiči, aby na dítě vynakládal prostředky nad rámec odpovídající jeho životní úrovni, ale k tomu nemůže být nijak právně nucen. Vzhledem k tomu, jak popisujete své vztahy s bývalým partnerem, obávám se, že není pravděpodobné, že by otec hradil cokoliv nad rámec stanovený soudem, případné další prostředky otcové v těchto situacích zpravidla využívají na zakoupení dárků pro dítě či zajištění programu v době, kdy dítě mají u sebe a rezolutně odmítají cokoliv dát k dispozici matce dítěte.

Soudní stanovení styku není praktické a to často pro nikoho ze zúčastněných, ale bohužel není jiná možnost, pakliže styk na základě dohody rodičů nefunguje. Z pohledu soudu je zde relativně nepodstatné proč se rodiče na styku nedohodnou - soud zde nemá za úkol posoudit kdo z rodičů nese jakou vinu, ale umožnit dítěti nějak udržet styk s druhým z rodičů. Je-li pevně stanoven styk, musí rodič, který má dítě v péči, plánovat program dítěte (a odvozeně tudíž i svůj), tak, aby byl styk s dítětem umožněn. Má-li např. dítě možnost jet na výlet se zájmovým kroužkem v termínu, na který je nařízen styk, bylo by na místě se pokusit s otcem dohodnout na tom, že místo nařízeného styku pojede dítě na výlet (a otec může souhlasit s podmínkou, že dostane jiný termín), nedohodnou-li se rodiče, tak bohužel je na místě respektovat rozhodnutí soudu, dítě na akci nepojede a proběhne řádným způsobem nařízený styk.

Stejně ostatně funguje i situace obráceně - pokud by otec dítěte chtěl s dcerou vyrazit na nějakou akci mimo vymezený termín, tak se s Vámi musí dohodnout (opět si lze představit, že se dohodnete pod podmínkou výměny za termín nařízeného styku), pokud se nedohodnete, tak "má smůlu" a musí si počkat na vymezený termín styku

Stejně jako výživné, i styk se nařizuje podle aktuální situace a podle jejího vývoje je možné navrhnout změnu úpravy styku - pokud např. dítě chce rozvíjet nějakou zájmovou aktivitu, která je v kolizi se stanovený stykem a rodiče se nedokáží dohodnout, je možné upravit soudně styk s dítětem tak, aby lépe odpovídat situaci a zájmu dítěte (podle věku, vztahu s otcem a situace lze samozřejmě i měnit celkový rozsah styku).

Konkrétně nerozvádíte svoji zmínku o "povinnosti přípravy na školu". Nevím jak ve Vašem případě co funguje či nefunguje, nicméně obecně je třeba vyjít z toho, jakým způsobem je styk vymezen. Pakliže má otec u dítěte vymezeny během běžného týdne natolik široká období, že do něj z logiky věci spadá i část přípravy na školu (např. pokud má celý víkend), tak by samozřejmě dítě měl na školu řádně připravit.

Nevím, co přesně si představit pod Vámi zmiňovaným "zasahováním do chodu Vašeho soužití s přítelem a narušování Vašich plánů". Již jsem výše zmiňoval, že pokud jde o odchylky od stanoveného styku, je třeba situaci řešit dohodou a není-li možná, tak lze případně u soudu řešit změnu nastavení styku. Jde-li např. o to, že jde o víkend, kdy máte s dítětem a současným partnerem vlastní plány, jelikož na něj nepřipadá soudem stanovený styk s dítětem, tak otec dítěte samozřejmě nemá právo na mimořádný styk, respektive vzato z druhé strany samozřejmě máte právo odmítnout, pakliže Vás otec osloví s "nápadem", že by si s dítětem udělal jiný program.

Z kontextu nicméně tuším, že zde asi nebude úplně vhodně nastavená komunikace - obecně vzato není samozřejmě nic špatného na tom, že otec chce vidět své dítě (čehož by samozřejmě neměl zneužívat k šikaně bývalé partnerky), stejně jako není nic špatného na tom, že se matka nechce odchýlit od svého vlastního programu. Má-li otec nápad na program pro dítě, tak pokud Vás s ním "nebombarduje každých dvacet minut", není nic špatného na tom, pokud by Vás kontaktoval, vysvětlil Vám svůj nápad a požádal Vás, jestli by jste dítě na tuto "akci" mimo rámec styku uvolnila. Pokud by jste nápadu byla přístupná, bylo by možné následně dítěti oznámit změnu programu, či mu v závislosti na věku a vyspělosti dát přiměřeným způsobem na výběr (v těchto situacích by mělo být jasné, že si dítě má vybrat z možností programu a nikoliv z rodičů a nemělo by se cítit provinile ať si vybere jakoukoliv variantu). Probíhá-li komunikace tak, že otec dítěti sdělí "úžasný nápad" a využívá dítě k tomu, aby Vás přesvědčilo k souhlasu, nejde o zrovna "šťastný postup", protože následně nemáte jinou možnost než souhlasit, nebo se dostat do konfliktní situace (k čemuž by v první variantě došlo na úrovni dospělých a dítě by stálo mimo případný konflikt).

Uvádíte, že máte špatnou zkušenost se "sociálkou" (orgánem sociálně právní ochrany dětí), která dle Vašeho dojmu straní spíše otci. Orgán sociálně právní ochrany dětí má za úkol hájit to, co považuje za zájem dítěte (nikoliv tedy zájem kteréhokoliv rodiče, ani to co za zájem dítěte považuje některý z rodičů), neposoudím, do jaké míry v daném případě postupuje šťastně, nicméně pochybuji, že by nepovažovali za dobrý nápad, aby se omezili konflikty do kterých je zapojováno dítě (základním cílem úpravy poměrů k dětem je, aby dítě co nejméně trpělo rozvráceným vztahem svých rodičů a mělo šanci si vytvořit nezávisle vztah s oběma rodiči a nebylo poštváváno ani bráno jako rukojmí). Dokáži si tudíž představit, že byste je oslovila s prosbou o pomoc ve smyslu, zda-li by si nemohli promluvit s otcem dítěte v tom smyslu, že případné nápady na styk mimo vymezený styk by měly projít nejprve přes Vás a nemělo by docházet k tomu, že otec nejprve přesvědčí dítě a pak se Vás snaží postavit před hotovou věc, kdy Vaše případné odmítnutí vnímá dítě jako újmu. Pokud by to bylo možné, tak by samozřejmě bylo vhodnější před takovýmto "úředním" řešením zkusit i jinou formu, jak zlepšit komunikaci ohledně dítěte (ať za ní nese vinu kdokoliv, ve výsledku se podepíše na dítěti). V úvahu by zde přicházela jak poradna pro rodinu manželství a mezilidské vztahy, tak rodinný mediátor.

V případě potřeby svůj dotaz a popis okolností doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.

Souhlasím se vším