Společnou cestou

dlužné výživné

Dotaz ze dne 1. 4. 2011 18:36.

Otázka

dobrý den,mám problém s výživným. uložila jsem exekuci bývalému manželovi na plat, jelikož nebyli platby pravidelné,v roce 2009 jsem dala zvýšit částku na 2000kč-dále tam vzniklo dlužné výživnéna částku 27000kč,to jsem povolila na splátky po 500kč,takže mi zaměstnavatel vyplácel 2500kč každý měsíc,sice třeba s upomínkami...,ale minulý měsíc to odmítnul se slovy ať se zruší exekuce,že on to posílat nebude,takže za měsíc březen jsem nedostala ani korunu,dostávám se do finanční tísně jelikož mi zbyde s dětmi 3500na jídlo,jsem sama se třemi dětmi a nevím co si počít,u soudu byl bývalý poučen jestliže nebude včas platit bude muset doplatit dluh najednou.jelikož moc dobře vímjak je dnes vše zdlouhavé mám obavy že vše potrvá velice dlouho,poraďte mi prosím jakou mám šanci vše vyřešit děkuji za odpovědˇ

Odpověď

Dobrý den,

nejsem si zcela jist, jak mám rozumět tomu, že jste "uložila exekuci bývalému manželovi na plat". K srážkám ze mzdy dochází v případě, kdy si na základě neplacení soudně přiznaného výživného podáte k soudu návrh na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, či v případě, kdy si podáte návrh na nařízení exekuce a věcí pověřený soudní exekutor se rozhodne pro vymáhání pohledávky formou srážek ze mzdy. Z pozice zaměstnavatele jde o to, že je mu soudem či pověřeným exekutorem přikázáno provádět srážky určené rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí či rozhodnutím nařízení exekuce.

Vzhledem k popisu situace nepředpokládám, že by šlo o věc řešenou přes soudního exekutora, takže zřejmě zmíněná "exekuce" bude buď "soudní výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy" nebo ve skutečnosti nejde o exekuci ani v širokém smyslu slova (v běžném jazyce se slovo "exekuce" používá jak pro skutečnou exekuci, tak pro výkon rozhodnutí) a srážky probíhají pouze na základě dohody.

Jde-li o soudní výkon rozhodnutí, zaměstnavatel porušuje výslovně uložené povinnosti a vystavuje se hned dvěma rizikům:

1) pořádková pokuta

Upozorněte soud na postoj zaměstnavatele a požádejte ho, aby zaměstnavatele vyzval k nápravě a pohrozil pořádkovou pokutou, nebo mu jí rovnou udělil.

2) poddlužnická žaloba

Podle ustanovení § 292 občanského soudního řádu platí, že zaměstnavatel (plátce mzdy) má odpovědnost za řádné provádění nařízených srážek. Neprovedl-li srážky, či je provedl v nižší částce, může oprávněný vymáhat chybějící částku přímo na něm. Toto se řeší tzv. poddlužnickou žalobou (vzor najdete např. na http://vzory.okamzite.eu/03zw-vzor-poddluznicka-zaloba.html), která se nepodává na původního povinného (bývalého manžela), ale přímo na plátce mzdy (zaměstnavatele). Ve výsledku musí zaměstnavatel uhradit chybějící fin. prostředky z vlastních peněz, nebo počítat s tím, že budou tyto prostředky soudně či exekučně vymáhány z jeho majetku. Stručně řečeno: zaměstnavatel ručí za řádné provádění srážek a za své chyby musí zaplatit, nebo sám skončí v exekuci. V praxi je zvykem nejprve zaslat písemnou předžalobní upomínku a dát lhůtu k dodatečné úhradě (např. 3 dny od doručení) a teprve v případě neuhrazení přistoupit k žalobě. V popsaném případě by zřejmě stálo za to zaměstnavatele upozornit, že pokud se situace bude opakovat v budoucnu, nebudete již žádné další náhradní lhůty dávat a budete ho rovnou žalovat.

Samozřejmě zde vycházíme z předpokladu, že zde neexistuje oprávněný důvod, proč by zaměstnavatel srážky neprováděl (což lze předpokládat podle Vašeho popisu situace, ale je třeba upozornit, že zde vycházíme z omezeného okruhu informací). Zaměstnavatele nelze žalovat pro nevyplacení srážek např. v situaci, kdy byl povolen odklad, či když povinný přestal u zaměstnavatele pracovat (ostatně někteří zaměstnavatelé se raději dotčeného zaměstnance zbaví, než aby museli hlídat srážky a ještě k tomu riskovat, že budou sami žalováni, pokud někde udělají chybu) atd.

Nic z výše uvedeného není možné, pokud zaměstnavatel srážel mzdu na základě "obyčejné" dohody, nebo-li bez příslušného soudního rozhodnutí. V takovém případě je jedinou cestou k sjednání nápravy to, aby vše proběhlo "právními cestami". V dotazu zmiňujete jednání před soudem, takže předpokládám, že minimálně rozhodnutí o výši řádného a dlužného výživného máte. Nic Vám tudíž nebrání na základě tohoto rozhodnutí podat návrh na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (či jinou vhodnou formou), či se obrátit na soudního exekutora, zda by se nebyl ochoten Vaší pohledávky ujmout (v praxi doporučuji předjednat s exekutorem podání návrhu na nařízení exekuce i když z hlediska práva to není nezbytné).

Ohledně možnosti čerpat sociální dávky neznám dostatek podrobností, abych mohl odhadnout, o jakých dávkách by bylo možné uvažovat (ostatně ani nevím, jaké již čerpáte). V případě potřeby naleznete přehled jednotlivých dávek na www.mpsv.cz. Budete-li uvádět, že do Vašeho příjmu nemá být započítáváno výživné, jelikož ho nedostáváte, počítejte s tím, že bude třeba doložit, že se ho snažíte vymoci.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.