Dědictví po druhovi

Dotaz ze dne 30. 11. 2010 20:48.

Otázka

Před 2 měsíci zemřel nečekaně můj přítel ke kterému jsem jezdila 15 let,z toho 3,5 roku před jeho smrtí jsem trvale bydlela v jeho domě na vesnici a vedli jsme společnou domácnosti,děti neměl,jen 2 bratry,kteří se všemožně snaží,abych nic nedědila.Neměla jsem u přítele trvalé bydliště,neplatil za mě popelnici,ani jsme neměli psa.Přítel neměl účet u žádné banky,důchod si vybíral osobně na poště a také tam ihned platil složenky za inkaso,elektřinu atd.Já jsem každý měsíc vybírala ze svého účtu kolem 7000 kč a s touto částkou a zbytkem z jeho důchodu jsme hospodařili.obecní úřad mi odmítl vydat potvrzení o tom,že jsme spolu žili a vedli společnou domácnost,obešla jsem proto sousedy,kteří mi podepsali čestné prohlášení,že jsme spolu žili ve společ.domácnosti(12 podpisů).V místním obchodě mi také podepsali,že jsem tam byla několikrát nakupovat,většinou jsme nakupovali v obch.domě v blízkém městě.Dále mě můj přítel vyzval,abych si sepsala co je v domě moje.Napsala jsem to jen rukou ns čtvereč.papír,je zde datum s podpis mého přítele i když již trochu roztřesený,je zde i zmínka,že jsme spolu žili ve společné domácnosti.Má to nějaký význam a bude na to brán zřetel?Odvezla jsem si ho do hospice,kde jsem s ním byla do poslední chvíle,pohřeb jsm zařizovala i platila já.Mohu ještě nějak dokázat,že jsme spolu žili a mělo by cenu pouštět se do soudního sporu?

Odpověď

Dobrý den,

v první fázi záleží na tom, jaký stav bude notář považovat za pravděpodobný či na čem se potenciální dědici dohodnou. Pokud by příbuzní uznali Váš dědický nárok, či by notář považoval za jasné, že dědický nárok máte, tak ve své podstatě nemáme co řešit (řadu dokladů jste si již pečlivě shromáždila sama) a proto se sestředíme na variantu, kdy by se notář omezil na to, že Vás upozorní na možnost řešit siutaci žalobou proti údajným dědicům.

V tomto případě je na Vás, abyste u soudu doložila, že jste se zesnulým vedla společnou domácnost a naopak příbuzní mohou zkusit prokazovat, že jste možná zesnulého navštěvovala, ale o společnou domácnost nešlo. Jako důkaz lze použít ve své podstatě cokoliv, co má nějakou vypovídající hodnotu a je ve výsledku na soudci, aby si přebral co předložila jedna a co druhá strana a následně rozhodl, která "verze" se mu jeví jako pravdivá. Podle Vašeho popisu situace bych odhadoval, že pro případný spor máte příznivé vyhlídky, ale bez možnosti prověření důkazů se těžko mohu konkrétněji vyjádřit - máte 12 lidí, kteří uvádí, že jste se zesnulým vedla společnou domácnost, ale je otázkou, co přesně mohou dosvědčit ve smyslu toho co viděli či slyšeli, že došli k takovémuto závěru (např. pokud by se u soudu ukázalo, že Vás pouze viděli jednou za čas přicházet či odcházet od zesnulého, nelze na základě takovéhoto svědectví rozlišit, zda-li šlo pouze o společnou domácnost či o návštěvy).

Jaké další důkazy lze uvážit? Společná domácnost je i o společných nákladech, takže by samozřejmě bylo ideální, pokud by bylo doložitelné, že jste hradila náklady domácnosti, ale podle Vašeho popisu hádám, že složenky byly hrazeny jménem zesnulého a Váš příjem kryl hotovostí platby, takže můžeme uvažovat maximálně o tom, jestli si Vás pamutují prodavačky a co přesně si pamatují (nakupovala jste pravidelně / občasně, šlo o drobné průběžné nákupy, nebo o "velký nákup" chodila jste sama, společně se zesnulým atd.)

Dobrým ukazatelem je i křivka spotřeby vody - v okamžiku, kdy jste se k zesnulému nastěhovala, by měl být dohledatelný nárůst spotřeby vody (dva lidé protočí více vody než jeden) a naopak můžete argumentovat i tím, jak ve stejnou dobu poklesla spotřeba vody ve Vašem bytě. Podpořit tvrzení lze tím, že jste vlastní byt prodala, pronajmula či ukončila nájemní smlouvu, doložením proběhlého stěhovaní atd. Zde záleží hodně na Vás, abyste uvážila, jaké dokumenty či svědectví mohli v průběhu stěhování či Vašeho soužití vzniknout (např. zda pošťačka ví, že Vás bylo možné běžně zastihnout a doručovala Vám na tuto adresu poštu, atd.).

Je vždy k úvaze, zda do případného sporu máte chuť jít. Ono je totiž velmi různé, jak lidé vnímají, že má "soudní spor cenu". Pro někoho má cenu už jen ta skutečnost, že druhé straně to "jen tak neprošlo", někdo jiný raději obětuje 50 000 Kč, aby si ušetřil "běhání po soudech". Je na Vás, abyste posoudila okolnosti a rozhodla se, zda svůj nárok budete hájit u soudu - o situaci, kdy byste neměla šanci prokázat svůj nárok, podle popisu asi nejde (i když musím opakovat, že důkazy by bylo nutné prověřit a 100 % úspěch nelze garantovat nikdy).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším