Majetkové vypořádání

Dotaz ze dne 17. 9. 2009 06:56.

Otázka

Bydlím u přítele v domku který má dva sourozence. Rodiče majetek rodělili.Dům tedy patří příteli který nemá děti ani .nebyl ženatý. Bydlí zde i neteř s dcerou a usilují o domek nemají tu trvalé bydliště,neplatí nájem,jen užívají byt nic nedělají.Vpřípadě, že by přítel zemřel,kdo má nárok na majetek

Odpověď

Dobrý den,

v první řadě je třeba vždy zkoumat, zda-li zde existuje platná závěť (respektive, zda-li se platná závěť najde). Váš přítel nemá žádné neopomenutelné dědice (děti), takže může o veškerém svém majetku rozhodnout prostřednictvím závěti.

Nebude-li zde závěť, bude se v dědickém řízení postupovat podle tzv. zákonné posloupnosti.

Zemře-li Váš přítel bezdětný, nebude možné dědit v tzv. I. dědické skupině a bude třeba zkoumat, zda-li je možné dědictví vypořádat v rámci II. dědické skupiny.

Dle II. dědické skupiny bude možné dědictví vypořádat, pakliže v době smrti bude mít zesnulý manželku či žijící rodiče (nepředpokládám, že by Váš přítel s někým uzavřel registrované partnerství). Bude-li dědictví možné vypořádat v II. dědické spupině, rozdělí se majetek mezi manželku, rodiče, registrovaného partnera a osoby, které žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Při vypořádání v rámci této skupiny má zvýhodněné postavení manželka (či registrovaný partner). Ta by dostala nejméně polovinu dědictví a zbytek by se vypořádal rovným dílem mezi ostatní dědice v této skupině.

***

Příklad č.1

manželka, žijící otec, žijící matka: manželka 1/2 dědictví otec 1/4 dědictví matka 1/4 dědictví

Příklad č.2

družka, žijící otec, žijící matka: družka 1/3 dědictví otec 1/3 dědictví matka 1/3 dědictví

***

Pakliže by zde nebyl žádný žijící rodič či manželka, zkoumala by se možnost vypořádat dědictví v rámci III. dědické skupiny.

V této skupině dědí vedle sebe osoba žijící ve společné domácnosti (viz. k této osobě blíže v předchozím odstavci) a zůstavitelovi sourozenci. Pakliže by některý ze sourozenců nedožil smrti zůstavitele, nastupovali by na jeho podíl jeho děti (synovec, neteř).

***

Příklad č.4

družka, žijící sestra, žijící bratr, neteř a synovec po zemřelém bratrovi: družka 1/4 dědictví žijící sestra 1/4 dědictví žijící bratr 1/4 dědictví neteř 1/8 dědictví synovec 1/8 dědictví

***

Dle popsané rodinné situace nepředpokládám, že by bylo na místě uvažovat o tom, že by se nenašli dědici v této skupině a muselo by se jít ke IV. dědické skupině.

Pobyt neteře s dcerou by mohl být významný v případě, že by její pobyt bylo možné považovat za vedení společné domácnosti. Případnému sporu o to, zda-li coby osoba vedoucí společnou domácnost má nárok na dědický podíl se lze nejsnadněji vyhnout sepsáním závěti. Pakliže zde bude řádně sepsaná a dochovaná závěť (závěť si lze nechat uložit u notáře) tak se bude řešit, kdo je uveden v závěti a nikoliv to, kdo se zůstavitelem vedl společnou domácnost. Nebude-li z nějakého důvodu chuť sepsat závěť, bylo by vhodné soužití s neteří alespoň smluvně upravit, aby bylo jasné, že o společnou domácnost nešlo.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším