vyrovnání

Dotaz ze dne 24. 8. 2009 18:49.

Otázka

Dobrý den, ptám se za kamarádku. Je vdaná, ale chce se rozvést a odejít od manžela s 11letou dcerou. Ještě před smrtí matky jejího manžela, se členská práva na tento dr. byt přepsala (na syna) manžela této kamarádky. Zajímalo by mě, jestli by měla právo na vyplacení z tohoto bytu, přestože má členská práva asi jen její manžel, ale spolu tento byt obývali a obývají od svatby, cca 15let a rekonstruovali ho v manželství. Na jaké vyrovnání po rozvodu má kamarádka právo a jak se ho domoci? Děkuji

Odpověď

Dobrý den, společné jmění manželů upravuje občanský zákoník (§ 143 a následující). Vypořádání společného jmění se věnuje § 151. Podíly obou manželů na společném majetku jsou stejné. Toto pravidlo může být upraveno dále jmenovanými kritérii. Lze přihlédnout k potřebám nezletilých dětí, dále k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení společného majetku (např. jeden z manželů řádně pracoval a druhý majetek spotřebovával v důsledku některé ze závislostí). Během vypořádání se mohou také uplatnit tzv. zápočty, což znamená, že každý má nárok na náhradu toho, co bylo ze společného jmění použito na výlučné vlastnictví druhého manžela a na uhrazení toho, co z jeho majetku bylo použito na majetek společný. Pokud např. ze společného jmění bylo vynaloženo 500 000 Kč na dům ve vlastnictví jednoho z manželů, pak tento manžel musí pomyslně tuto sumu vrátit do společného jmění. Vypořádání tedy bude probíhat z majetku doplněného o tuto částku. Společné jmění zaniká rozvodem a je třeba jej vypořádat (nejde-li o rozvod dohodou, kdy je dohoda o vypořádání společného majetku a bydlení součástí žádosti o rozvod). Vypořádání může proběhnout dohodou, není-li dohoda možná, může se kterýkoliv z manželů obrátit na soud se žalobou na vypořádání společného jmění. Pakliže by do 3 let od rozvodu nedošlo k dohodě ani k podání žaloby, pak platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Máme-li provést vypořádání, musíme určit, které věci tvoří společné jmění manželů. Podle výše jmenovaného zákona tvoří společné jmění manželů majetek a závazky nabyté za trvání manželství. Výjimku tvoří majetek nabytí dědictvím, darem a nabytý za majetek ve výlučném vlastnictví jednoho manžela. Dále do společného jmění nespadají závazky, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého a které převyšují majetkové poměry manželů. Bohužel Vám nemohu dát jednoznačnou odpověď ohledně družstevního bytu. Jak bylo již uvedeno, majetek nabytý darem nespadá do společného jmění manželů, a bezúplatný převod členských práv lze za dar považovat. Nicméně je tu ještě ustanovení, které říká, že pokud vznikne jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu. Z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. V prvním případě by tedy měla přítelkyně nárok jen na zápočet, kdežto v druhém případě na poloviny tržní hodnoty družstevního bytu v době vypořádání. Věc je tedy otázku výkladu a posouzení soudu. V případě, že se rozhodne obhájit své právo na poloviční podíl, pak doporučuji využít služeb advokáta. Pro úplnost dodávám, že rozvod nemůže proběhnout, dokud nebudou upraveny poměry k nezletilému dítěti. Nejprve tedy musí soud rozhodnout o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů či do péče střídavé popř. společné. S pozdravem Květa Kudová, Občanská poradna o.s. Společnou cestou

Souhlasím se vším