Neoprávněná exekuce.

Dotaz ze dne 28. 6. 2013 22:52.

Otázka

Dobrý den, dostali jsme se do bezvýchodné situace. Mé přítelkyni přišel ke mě domů,kde bydlí již 5 let, exekuční příkaz a soudní vystěhování z místa trvalého bydliště, exekutor se choval velice agresivně a odmítal cokoli vysvětlit, dokud nezaplatíme polovinu z částky 90.000,- Když sme tak udělali zjistili jsme, že můžeme pouze podat námitku proti výši odměny exekutora, ale nikoli námitku proti samotné exekuci, jelikož jsme promeškali lhůtu pro odvolání. Jak bychom jí asi nepromeškali, když jí veškerá pošta chodila na špatnou adresu. Jak se máme bránit proti nákladům exekuce, které jsou nesmyslně vysoké a zároveň proti nespravedlivé exekuci, tedy vystěhování z místa kde již dávno nebydlíte a máte jej jen napsané v občance?

Odpověď

Dobrý den,

dotčenou situaci by zřejmě bylo vhodné rozebrat podrobněji (blíže rozepsat či ideálně osobně navštívit naší či jinou občanskou poradnu - www.obcanskeporadny.cz).

Odvolání bylo podle úpravy účinné do 31.12.2012 opravným prostředkem proti usnesení o nařízení exekuce (přesněji řešeno, odvolání lze stále podat, pakliže jde o exekuci, která "dobíhá" podle starší právní úpravy). Možnosti využití odvolání v exekučním řízení však byla dosti omezená, jelikož soud v principu nařizuje exekuci pouze na základě toho, že je mu předložen exekuční titul, takže např. skutečnost, že již povinný splnil exekučním titulem uloženou povinnost není důvodem k podání odvolání, ale k podání návrhu na zastavení exekuce. V praxi se institut odvolání používal zpravidla tehdy, pakliže byla napadána existence exekučního titulu. V exekučním řízení nelze přezkoumávat povinnosti uložené exekučním titulem, ale lze přezkoumat, zda-li jde o řádný exekuční titul, nebo-li byl vydán k tomu způsobilým orgánem a je vykonatelný (což zpravidla znamená platné doručení a marné uplynutí lhůty k podání opravného prostředku, pakliže je proti exekučnímu titulu přípustný). V současnosti je to do značné míry zjednodušením, pakliže se místo rozlišování důvodů k podání odvolání a důvodů k podání návrhu na zastavení řeší v exekučním řízení pouze návrhy na zastavení (proti exekucím v novém režimu není odvolání přípustné).

Nicméně zpět k Vaší situaci - alfou a omegou je vždy doručování. Bohužel na základě poskytnutých údajů dost dobře nemůžeme posoudit, co bylo či respektive nebylo platně doručeno. Z hlediska doručení není podstatné, zda-li se listina dostala do ruky adresáta, ale zda doručení proběhlo podle zákona. Je tudíž třeba zkoumat, kdy a jak soud doručoval a to následně srovnat s tím, jaká byla v danou dobu platná právní úprava doručování.

Lze se tak např. setkat s tím, že některé rozhodnutí bylo doručováno ještě v době, kdy bylo možné napadnout tzv. náhradní doručení (doručení jako následek nevyzvednutí zásilky na poště) a je možné doručení účinně napadnout s důkazy, že se na dané adrese adresát již nezdržoval (typicky doručení na adresu trvalého pobytu osoby, která již fakticky žije trvale jinde), ale v současnosti již spíše narazíme na případy doručování v současném režimu (od 1.7.2009), kdy není možné napadat takovéto doručení z důvodu, že se adresát již na dané adrese trvale nezdržoval (lze však použít např. zahraniční dovolenou, nebo pobyt v nemocnici atd.).

Obecně vzato - lze si představit, že by člověk po uplynutí lhůty k odvolání podal návrh na zastavení exekuce z toho titulu, že byla nařízena na základě nepravomocného exekučního titulu a to vzhledem k tomu, že exekuční titul nebyl platně doručen, ale bylo by třeba ze spisového materiálu zjistit, jak a kdy bylo doručováno a tudíž moci následně doložit, že bylo doporučeno v rozporu se zákonem, či zde existovaly důvody, pro které může být doručení prohlášeno za neúčinné.

I kdyby nebylo možné napadnout skutečnost, že exekuce byla nařízena řádně, bylo by možné podat návrh na zastavení z toho důvodu, že povinný splnil dobrovolně povinnost, která má být exekučně vymáhána a pakliže tak učinil před podáním návrhu na nařízení exekuce, měly by jít veškeré náklady za oprávněným, který neměl návrh podávat, pakliže již byla povinnost splněna.

Je-li pak povinnost splněna po podání návrhu na nařízení exekuce, ale před tím, než exekutor mohl cokoliv vykonat, je to třeba zohlednit ve výroku o nákladech exekuce.

V popsané situaci si tak lze v principu představit dvě linie:

1) napadat doručování a tím se snažit věc procesně vrátit do ranější fáze (a bránit se podle toho, kam se věc takto podaří vrátit),

2) soustředit se na Vámi zmiňované námitky proti nákladům exekuce - pokud by exekutor fakticky nic neučinil, jelikož povinný splnil dříve, než soudní exekutor fakticky přistoupil k exekuci, mělo by to být zohledněno v nákladech a částka 90 000 Kč by se jevila jako naprosto absurdní (vycházím z Vámi uváděných údajů - netuším, jaké náklady se soudní exekutor snaží uplatnit a jak dovozuje jejich účelnost).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším