Vrácení neprávem proplacené dovolené

Dotaz ze dne 11. 11. 2015 17:27.

Otázka

Dobrý den,

prosím o radu. Od 1.8. pracuji ve škole jako učitelka. Zaměstnavatel mi v srpnu proplatil 120h dovolené. Od října jsem na neschopence (2.-13.10., 15.10.-dosud). Máme dohodu, že jakmile skončím neschopenku, ukončíme pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnavatel mi řekl, že bude chtít ode mě vrátit proplacenou dovolenou. Ráda bych se zeptala, jestli jsem povinna peníze za dovolenou vrátit (nebo jejich část) a jestli mi to může zaměstnavatel bez mého souhlasu strhnout z platu.

Nevím, jestli tomu rozumím správně, že kdybych ukončila pracovní poměr 10.12., už bych nic vracet nemusela, protože bych na 15 dní dovolené měla nárok.

Děkuji!

S pěkným pozdravem

Odpověď

Dobrý den,

pokud zaměstnavatel poskytne náhradu za dovolenou (proplatí dovolenou) zaměstnanci na základě předpokladu, že na dovolenou v daném rozsahu bude mít nárok (bude trvat pracovní poměr, nebudou neomluvené absence, nebude příliš mnoho omluvených absencí neposuzovaných jako výkon práce) a následně dojde na to, že zaměstnanci nárok na dovolenou v takovém rozsahu nevznikl, má zaměstnanec skutečně povinnost náhradu za dovolenou v odpovídajícím rozsahu vrátit. Jde o jeden ze zákonných důvodů, pro který smí zaměstnavatel přistoupit k provedení srážky ze mzdy i bez dohody se zaměstnancem. Při provádění srážek je samozřejmě nutné postupovat podle zákona, takže mimo jiné není možné srazit zaměstnanci více, než kolik by mu bylo možné srazit v případě exekuce na mzdu. Není tudíž neobvyklé, že zaměstnavatel prostřednictvím srážky vymůže pouze část své pohledávky a ohledně zbytku se pak dohodne s bývalým zaměstnancem na splátkách, nebo pohledávku zažaluje u soudu.

V poslední části svého dotazu se ptáte, zda-li byste musela něco vracet, pokud by došlo k ukončení pracovního poměru až k 10. prosinci.

Vyjdeme z toho, že coby pedagogický pracovník máte nárok na 8 týdnů dovolené (neposoudím, zda-li Vám zaměstnavatel nepřiznává více dovolené než je zákoníkem stanovené minimum) a z pravidelného rozvržení pracovní doby do pěti pracovních dnů v týdnu. V takovémto případě můžeme dovolenou za kalendářní rok přepočítat na 8 x 5 = 40 dnů dovolené. Nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká na základě odpracovaní 60 dnů a byť se to v tomto případě poněkud příčí logice věci, čerpání dovolené se považuje za výkon práce (viz ust. § 348 zákoníku práce), takže podmínky pro přiznání dovolené jste zřejmě splnila kombinací čerpání dovolené (15 dnů) a fakticky odpracované doby (6 dnů v srpnu, celé září, dva dny v říjnu).

Jelikož pracovní poměr nebude trvat celý kalendářní rok, tak samozřejmě nárok na dovolenou musíme pokrátit. V případě ukončení pracovního poměru 10. prosince budeme mít 4 celé kalendářní měsíce, takže vzniká nárok na 4/12 z 40 dnů dovolené, což nám vychází na 13,333 a po zaokrouhlení na půl dny (více dovolenou dle zákoníku dělit nelze) nám vyjde 13,5 dne dovolené (zákoník práce neuvádí závazný systém zaokrouhlování).

Tento nárok na dovolenou by mohl být případně krácen s ohledem na zameškané směny - nepředpokládám, že byste měla nějaké neomluveně zameškané směny, takže toto krácení přeskočíme a přistoupíme rovnou k otázce krácení nároku na dovolenou pro omluveně zameškané směny. Pakliže Vaše pracovní neschopnosti není důsledkem pracovního úrazu či nemoci z povolání, je doba Vaší pracovní neschopnosti neodpracovanou dobou, pro kterou je možné dovolenou krátit, nicméně ke krácení se přistupuje až v okamžiku, kdy počet zameškaných směn dosáhne 100 a tohoto počtu zjevně nedosáhnete.

V popsaném případě je tudíž třeba počítat s tím, že by bylo nutné vracet náhradu za dovolenou za 1,5 dne. Abyste nemusela nic vracet, bylo by třeba, abyste měla 5 celých kalendářních měsíců trvání pracovního poměru, nebo-li pracovní poměr zanikl až k 31. prosinci.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.

Souhlasím se vším