Společnou cestou -

Dobrý den,

nejsem si jistý, jak myslíte úvodní dotaz na možnost zaměstnavatele "odmítnout mzdu" když odmítáte dělat přesčas. Z hlediska zákona můžeme rozlišovat případy, kdy je zaměstnanec povinen odvést práci přesčas (a neodvedení přesčasové práce je porušení pracovních povinností), situace kdy zaměstnanec práci přesčas odvést může a nemusí (má z právního hlediska na výběr) a situace kdy práci přesčas odvést nesmí (je zákonem chráněn i sám před sebou). Neexistuje však situace, kdy by zaměstnavatel směl "trestat" zaměstnance za odmítnutí práce přesčas nevyplacením mzdy.

Pokud jde o práci přesčas, tak ta se nepočítá do délky směny, takže pokud je maximální délka směny 12 hodin, je možné se následnou prací přesčas dostat třeba i na 16 hodin výkonu práce, ale zaměstnavatel má dodržovat přestávky v práci, dobu odpočinku, limity na práci přesčas a z hlediska bezpečnosti práce rovněž uvážit, zda-li je v dané fázi zaměstnanec ještě zdravotně způsobilý dotčenou práci odvést (bez nebezpečí pro sebe či jiné).

Pokud jde o samotnou práci přesčas (práce konaná nad rozvrh směn), tak tu smí zaměstnavatel výjimečně (prací přesčas nemá být řešen trvalý nedostatek pracovních sil) nařídit z vážných provozních důvodů v rozsahu maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah již zaměstnavatel potřebuje souhlas zaměstnance, přičemž ani poté nesmí činit rozsah této práce v průměru více než 8 hodin týdně a to za období maximálně 26 týdnů (kolektivní smlouva může prodloužit až na 52 týdnů), přičemž do tohoto limitu se nepočítá práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Když výše uvedené shrneme - základní pracovní doba je 40 hodin týdně (může být rozvržená nerovnoměrně či může být použito tzv. konto pracovní doby, takže na 40 hodin týdně může základní pracovní doba vyjít až poté, co je zprůměrováno stanovené období). K tomu lze nařídit (do vyčerpání limitu) či po dohodě se zaměstnancem odvést v průměru až dalších 8 hodin práce přesčas, takže celkově by nám týdenní průměr směn + přesčasů neměl přesáhnout 48 hodin týdně. Hovoříme zde o průměrech, takže je samozřejmě možné, aby nám někde vyšel např. týden, kdy bude odvedeno pět dvanáctihodinových směn s nařízením 8 hodin přesčasu a dalšími třeba 10 hodinami přesčasů po dohodě, takže ve výsledku je odvedena práce v rozsahu 78 hodin - v rozhodném období však musí dříve či později následovat týden, kdy bude naopak pracovní doba kratší, aby se nám průměr srovnal.

Bohužel neuvádíte podrobnější informace, takže neposoudíme do jaké míry je či není u Vás postupováno v souladu se zákonem - v první fázi by bylo třeba zkontrolovat rozvrhy směn (směny musí být plánovány tak, aby nám vyšla za rozhodné období příslušná průměrná týdenní pracovní doba, musí být dodržovány přestávky, odpočinek mezi směnami, i nepřetržitý odpočinek v týdnu (který nutně nemusí vycházet na víkend). Na dobu, kdy není nařízena směna může být, jak bylo výše popsáno, nařízena či dohodnuta práce přesčas, kterou je opět třeba počítat a průměrovat, abychom zjistili dodržení limitů práce přesčas.

Z hlediska odměňování pak je třeba nejprve zjistit, zda-li mzda nebyla sjednána již s přihlédnutím k určitému rozsahu práce přesčas (v takovém případě se práce přesčas do daného limitu nijak neprojeví - je předpokládána již v "základní" výši mzdy), práce přesčas nezahrnutá do základní mzdy (protože zahrnutí nebylo ujednáno, nebo pokud jde o práci nad sjednaný, zahrnutý limit) pak musí být proplacena a to jak odpovídající výši mzdy, tak musí být poskytnut 25 % příplatek (není-li dohodnuto, že místo toho bude poskytnuto náhradní volno).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte, respektive lze konkrétní délky směn a přesčasů probrat i při osobní konzultaci ať již v naší, či jiné asociační poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.