narok na dovolenou pri materske dovolene

Dotaz ze dne 20. 8. 2014 19:57.

Otázka

Jsem zamestnana na dobu na neurcito,pracovala jsem něco přes 3 mesice a otěhotněla jsem mela jsem rizikove tehotenstvi tak jsem musela na neschopenku.Nedostala jsem ani 1 den dovolene ani za tu dobu co jsem pracovala a ani po dobu materske 3 roky.Kdyz jsem před timto zamestnanim pracovala jinde tak po dobu materske me dovolenou proplatili tak nevim jak to ted je.Ted jsem uz skoro rok opet v praci a když jsem se na to ptala tak pry se musí zeptat ucetni a porad nic.Tak se obracim na vas a tayk pokud mam nárok tak jesti mi to musí uplatnit i zpetne.Dekuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

"klasická" dovolená se z hlediska právní terminologie označuje jako dovolená za kalendářní rok a náleží zaměstnanci na základě odpracovaní minimálně 60 směn v kalendářním roce. Nárok na tuto dovolenou se vyjadřuje v základní podobě v týdnech a počítá se na kalendářní rok - nárok je tudíž třeba přepočítávat a krátit v závislosti na tom, jak dlouho trval pracovní poměr a zda nastaly skutečnosti vedoucí ke krácení nároku na dovolenou.

Bohužel neuvádíte žádné konkrétnější údaje, takže neposoudím, jak je časově rozvrženo trvání Vašeho pracovního poměru (pokud jste např. nastoupila do zaměstnání k 1.7. tak v daném roce musíme výchozí nárok zkrátit na polovinu vzhledem k tomu, že pracovní poměr trval v daném kalendářním roce jen šest měsíců), kolik odpracovaných dní znamená zmiňovaných "pracovala jsem něco přes 3 měsíce" a zda toto období náhodou nepřipadá na přelom roku (takže část z této doby se započítá do jednoho a část do druhého kalendářního roku), dále je podstatné i to jak z hlediska kalendářních let bylo rozvrženo čerpání mateřské dovolené a jak rodičovské dovolené.

Pokusím se nicméně situaci alespoň obecně vysvětlit. Jak již bylo výše uvedeno, pro nárok na dovolenou za kalendářní rok je podstatné, zda bylo v daném kalendářním roce odpracováno alespoň 60 dnů. Pokud bylo, vzniká za daný kalendářní rok nárok na dovolenou za kalendářní rok. Pro zjednodušení předpokládejme, že jste nastoupila k 1.1. takže není třeba krátit výchozí nárok na dovolenou za kalendářní rok, jelikož pracovní poměr netrval celý kalendářní rok (pokud byste nastoupila 1.2. zkrátil by se nárok o 1/12 a tak dále), řekněme, že jste odpracovala 3,5 měsíce a odpracovala 70 směn a poté jste nastoupila do pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost se (pokud nejde o pracovní úraz či nemoc z povolání) nezapočítává jako odpracovaná doba pro nárok na dovolenou za kalendářní rok. Řekněme že pracovní neschopnost trvala 4,5 měsíce a zameškala jste takto 95 směn (tyto čísla si vymýšlím - v praxi se samozřejmě musí vycházet z určeného rozvržení práce). Následně jste nastoupila na mateřskou dovolenou v délce 28 týdnů. 4 měsíce z této dovolené Vám připadají do daného kalendářního roku a řekněme, že by toto období odpovídalo 81 směnám. Ve výsledku jsme tedy v situaci, kdy jste v daném roce fakticky odpracovala 70 směn, 80 směn se Vám započítá jako odpracované z titulu čerpání mateřské dovolené, takže celkem máme 150 odpracovaných směn. Proti nim stojí 95 zameškaných směn (rizikové těhotenství), nejsou zde žádné neomluvené zameškané směny (pro neomluveně zameškané směny se dovolená krátí, takže je rovněž nutné jejich počet sledovat).

Shrneme-li uvedený příklad, bylo odpracováno více než 60 směn (dnů), takže vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok. Pracovní poměr trval celý kalendářní rok, takže není důvod dovolenou krátit z tohoto důvodu, stejně tak není důvod krátit dovolenou kvůli neomluveně zameškaným směnám, krácení dovolené však může proběhnout i kvůli omluveně zameškaným směnám (které se nepovažují pro tyto účely za odpracované) - v popsaném případě máme 95 směn zameškaných z titulu pracovní neschopnosti (která není z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání). Krácení pro omluveně zameškané směny probíhá až při dosažení počtu 100 zameškaných směn, takže v popsaném případě by nebyl důvod dovolenou krátit ani z tohoto důvodu, takže by vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok v plném rozsahu (pokud by počet takto zameškaných směn byl vyšší, krátí se za prvních 100 o 1/12 a následně za každých 21 zameškaných směn o další 1/12).

Do dalšího roku by nám vyšel zbytek mateřské dovolené, který by odpovídal 56 směnám, které by se počítaly jako odpracované, následně byste plynule přešla na rodičovskou dovolenou (v některých případech si matky žádají o čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou - jde o případ, kdy zaměstnavatel musí žádosti o přidělení dovolené vyhovět), rodičovská dovolené se již jako odpracovaná doba nepočítá, takže pokud byste zbytek roku byla na rodičovské dovolené, nesplnila byste podmínku, abyste v daném kalendářním roce měla odpracovaných alespoň 60 směn. V takovém případě by nenáležel nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale vznikl by nárok na tzv. dovolenou za odpracované dny - ta náleží v případě, kdy nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok a to v rozsahu 1/12 nároku na dovolenou za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů. Při 56 odpracovaných směnách by tak vznikl nárok na 2/12 dovolené za kalendářní rok. Při sečtení nároků byste tak v popsaném případě měla po návratu do práce nárok na 14/12 dovolené za kalendářní rok.

Jak vidíte, výpočet dovolené je relativně složitý, takže bez bližších informací nelze spočítat, jaký nárok na dovolenou máte, ale rozhodně byste vzhledem k odpracovaným "tří a něco" měsícům a následnému čerpání mateřské dovolené nějaký rozsah dovolené mít měla. Je samozřejmě k uvážení, jak se "takticky" připomenout a požádat o dohledání rozsahu nevyčerpané dovolené a o její čerpání - na pracovišti nebývá z hlediska vztahů vždycky vše jen o tom, na co je či není právní nárok, takže v první fázi lze rozhodně doporučit postupovat podle místních zvyklostí a teprve pokud nelze jinak uvážit, zda se intenzivněji začít dovolávat svých zákonných nároků.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším