ukončení prac.poměru po RD

Dotaz ze dne 12. 9. 2013 21:04.

Otázka

dobrý den, 16.10. mi končí RD a v práci, kde jsem zaměstnaná už pro mě nemají místo. Mám si vybrat - výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou + 3měsíční odstupné - dohodou + 6měsíční odstupné Zdá se to jasné, že druhá varianta je lepší.

Jak je to potom na úřadu práce s podporou (tu mi asi nedají ani v jednom případě?) s placením sociálního a zdravotního pojištění... Co je pro mě výhodnější?

Děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

pakliže se na situaci podíváme z hlediska obdržených finančních prostředků, tak skončení dohodou s šestiměsíčním odstupným (i když jde o dohodu, bylo by v ní vhodné uvést, že jde o ukončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti) znamená vyplacení vyšších částek, než jaké byste obdržela v případě výpovědi s tříměsíčním odstupném a to bez toho, abyste až do skončení pracovního poměru musela pracovat (i když je otázkou, zda-li by Vás zaměstnavatel nenechal doma s náhradou mzdy s tím, že Vám ani prozatímně není schopen přidělit práci).

Správně však uvažujete o tom, že zde může být rozdíl co do účasti na pojištění.

Pakliže se zaregistrujete na úřadu práce (což můžete i když možnost vyplácení podpory (pokud jsou splněny obecné podmínky pro její přiznání) přichází až poté, co uplyne doba odpovídající vyplacenému odstupnému), nemusíte řešit zdravotní pojištění, jelikož to za Vás coby uchazeče o zaměstnání bude hradit stát (registrace na úřadu práce je třeba nahlásit na příslušné zdravotní pojišťovně). V úvahu lze vzít i to, že byste se na úřadu práce neregistrovala s tím, že budete pečovat doma o dítě mladší 7 let. I v takovém případě byste byla státním pojištěncem a z hlediska zdravotního pojištění byste musela pouze tuto skutečnost nahlásit své zdravotní pojišťovně.

Výše uvedené varianty (ihned se nahlásit na úřad práce, byť nebudete mít v danou dobu ještě nárok na podporu nebo řešit pojištění přes péči o dítě) však mohou mít vliv na následnou výši podpory. Pokud totiž po skončení rodičovské dovolené ukončujete pracovní poměr, měla byste uvážit, zda-li budete výhledově pobírat podporu v nezaměstnanosti (tedy po uplynutí doby odpovídající vyplacenému odstupnému). Pokud máme počítat s tím, že budete potřebovat podporu v nezaměstnanosti, je třeba vzít potaz způsob, jakým se určuje výše podpory. Podpora počítaná z výdělku v zaměstnání se Vám totiž v základní variantě přizná pouze pokud máte v posledních dvou letech alespoň 12 měsíců výdělečnou činností získané doby důchodového pojištění. Neuvádíte, jak dlouho jste čerpala rodičovskou dovolenou, ale dovolím si předpokládat, že tuto podmínku nesplníte. Podporu je Vám následně sice možné přiznat na základě započtení náhradní doby zaměstnání (v tomto případě péče o dítě do čtyř let věku), nicméně v takovém případě se již zkoumá, co bylo poslední vykonávanou činností. Je-li poslední vykonávanou činností to, co je považováno za náhradní dobu, nepřizná se podpora z výdělku v zaměstnání, ale zvláštní sazbou z průměrné mzdy, což ve výsledku znamená relativně minimální výši podpory (nižší, než by byla při výpočtu z minimální mzdy). Budete-li si chtít zachovat nárok na "normální" podporu v nezaměstnanosti, je třeba, aby buď byla situace řešena výpovědí (v kterémžto případě zřejmě dostanete v říjnu výpověď a pracovní poměr skončí k 31.12.) nebo se v dohodě o rozvázání pracovního poměru uvedlo takové datum skončení pracovního poměru, abyste se byť na krátkou dobu dostala zpět mezi "aktivní" zaměstnance a teprve poté došlo ke skončení pracovního poměru. Tak či onak je vždy třeba, abyste se obratem po skončení pracovního poměru registrovala na úřadu práce, byť budete vědět, že Vám bude podpora moci být vyplacena až za půl roku. Pokud byste se totiž registrovala až po čase, úřad by si mezidobí vyložil jako dobu, kdy jste doma pečovala o dítě do čtyř let věku, což je náhradní doba a tudíž Vám opět přiznal pouze minimální podporu stejně, jako kdybyste přistoupila na dohodu, podle které končí pracovní poměr k poslednímu dni rodičovské dovolené.

Samozřejmě vždy jde o uvážení priorit - registrace na úřadu práce na druhou stranu znamená, že po Vás bude požadováno, abyste si práci hledala a do případné "vhodné" práce nastoupila. Nelze tudíž zavrhnout ani to, že nakonec dojdete k závěru, že je pro Vás zajímavější mít nějakou dobu ještě "klid", byť se tím připravíte o možnost pobírání podpory v normální výši. Zcela zbytečné jsou pak tyto úvahy, pokud se Vám podaří plynule přejít do jiné práce (pak je obzvláště zřejmá ekonomická výhodnost skončení dohodou s vyšším odstupným, jelikož následně máte šest měsíců jak proplacených formou odstupného, tak již dosáhnete výdělku v novém zaměstnání).

Z hlediska nemocenského a důchodového pojištění se obecně není nutné obávat toho, že by tak jako u zdravotního pojištění došlo ke vzniku dluhu na pojištění - není-li vykonávána činnost zakládající účast na pojištění, tak se pojištění zkrátka neplatí. Na druhé straně u těchto systémů je nárok na dávku závislý na účasti na pojištění, takže např. z pohledu nemocenského pojištění zde bude rozdíl mezi tím, zda pracovní poměr skončí dohodou k 20.10. nebo až uplynutím výpovědní lhůty k 31.12.2013. V prvním případě se jak zkracuje doba účasti na pojištění a od ní odvozený běh ochranné lhůty, během které je možné začít čerpat nemocenské dávky, tak celková doba pojištění, pokud byste např. v průběhu roku 2014 řešila, zda po nástupu do nového zaměstnání splníte podmínky pro další peněžitou pomoc v mateřství.

Z hlediska důchodového pojištění se počítá řádově v letech, takže pokud člověk nemá nějaké další zásadnější "výpadky" tak cca dva a půl měsíce podstatným způsobem neovlivní nároky na důchod či jeho výši (i když se v praxi samozřejmě stává, že někomu uteče zvýšení důchodu o dalších 1,5 % základu o několik chybějících dnů). Kromě toho v popsané situaci je třeba uvážit, že se jako náhradní doba pojištění uznává péče o dítě do čtyř let věku a dále v omezeném rozsahu i registrace na úřadu práce (náhradní dobou pojištění je jednak doba v evidenci UP za kterou náleží podpora a dále v rozsahu max tří let (z čehož pouze jeden rok může připadat na dobu před dosažením 55 let věku) rovněž doba za kterou podpora nenáleží).

Mám-li výše uvedené shrnout:

- z hlediska zdravotního pojištění by neměl být problém, akorát pamatujte na to, že je třeba zdravotní pojišťovně nahlásit, pakliže Vás má považovat za státního pojištění a čerpat pojistné na Vás ze státního rozpočtu,

- z hlediska důchodového pojištění by problém rovněž neměl vzniknout (péče o dítě se nemusí zvlášť dokládat, o uznání této náhradní doby se žádá až při žádosti o důchod),

- z hlediska nemocenského pojištění uvažte, zda-li v blízké budoucnosti předpokládáte něco, kvůli čemu by bylo třeba si účast na pojištění posunout až do konce roku (např. pokud byste měla na prosinec plánovanou operaci, či byste plánovala těhotenství a počítala si, že k získání peněžité pomoci v mateřství Vám musí vystačit 180 dnů ochranné doby (zvláštní ochranná doba pouze pro tuto dávku) minimálně do počátku osmého týdne před očekávaným termínem porodu, coby nejbližšího možného dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším