Dotaz na 60% platu

Dotaz ze dne 4. 7. 2013 13:00.

Otázka

Dobrý den, Chtěl jsem se zeptat máme nárok na 60% platu když v dešti nemáme dělat a náhradní práci pro nás zaměstnavatel nemá tak nás pouští domů s tím že si to musíme v přezčasech či povinými soboty nadělat?Je to práce s travní sekačkou kde děláme občas i v dešti.Druhá otázka je když mám rozbyté na sekačce ložiska a já sekal nad svahem na rovině kde mi to nadřízený nakázal a věděl o tom + zemina byla po dešti mokrá mne podklouzla noha a ze sekeškou jsem se ze svahu zkutálel dolů a zaměstnavatel mi do záznamu o úrazu napsal že jsem pochybil že jsem tam neměl co dělat ale přesto mne tam vyslal.Na víc napsal že jsem ze sekačkou couval a přitom to bylo tak že na té rovině byl 20 stupnů malí svah a jak se mi protáčeli ty ložiska tak ta sekačka mne tlačila dolů a díky té mokré trávě zemině jsem s toho svahu spadnul.Ten svah byl velký a měl asi 75 stupnů.Marodím teď na pracovní úraz.Na inspektorát práce jsem dal toho více jako higiena - svačiny venku,hluk a vybrace kolik hodin se smí dělat,40 stupňové vedra kde jsme dělali bez přestávky a pomalu padali na pusu + to na 60% doma když zaměstnavatel pro nás nemá žádnou náhradní práci.Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

budu se postupně snažit odpovědět na Vámi položené otázky.

Zajímalo Vás, zda máte nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % čistého průměrného výdělku při přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

V situaci kdy pracujete venku (pochopila jsem, že se staráte o údržbu zeleně) Vám nárok na tuto náhradu mzdy vzniká, je-li překážka v práci na straně zaměstnavatele způsobena přerušením práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událost. Případné převedení na jinou práci je v tomto případě podmíněno Vaším souhlasem (ustanovení § 41 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Zároveň platí, že v případě při převedení na práci s nižším mzdovým ohodnocením, má zaměstnanec právo na doplacení rozdílu.

Jinými slovy - pokud nemůžete vykonávat svoji práci kvůli dešti, zaměstnavatel nemá právo po Vás požadovat, abyste neodpracované směny napracoval v rámci přesčasů či víkendů a má by Vám vyplatit náhradu ve výši 60 % (ustanovení § 207 písm. b) zákoníku práce). V principu si samozřejmě lze představit i to, že se "dohodnete", že raději směnu odpracujete jindy, než abyste přišel o 40 % mzdy, ale z hlediska zákoníku má jít skutečně o dohodu, neboli na takový návrh zaměstnavatele nemusíte přistoupit.

Nyní se zastavím u Vámi popsaného pracovního úrazu. Ve svém dotaze popisujete, jak k úrazu došlo a co je zapsáno v zápise o úraze. Nezmiňujete, jaké je aktuální stanovisko Vašeho zaměstnavatele tj. zda bude požadovat krácení Vašich nároků na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti či ne.

V zásadě by se situace mohla vyvíjet dvěma směry: a) Zaměstnavatel by nadále trval na tom, že v zápise o úrazu bude uvedeno, že jste pochybil při výkonu své práce. Zároveň však nebude požadovat krácení Vašich nároků, které se vážou na vznik pracovního úrazu. V tomto případě je na Vašem zvážení, zda do dané věci budete chtít nadále „šťourat“, nebo si řeknete, že pokud Vám kvůli tomu nechtějí "šáhnout na peníze", tak nemáte potřebu rozporovat, že si zaměstnavatel snaží "krýt záda" a popřít, že by Vám vydal pokyn, kterým ohrozil Vaši bezpečnost (ono by se totiž v takovém případě mohlo stát, že by náhradu škody musel nakonec platit "ze svého").

b) Zaměstnavatel bude trvat na obsahu zápisu (tj. že jste pochybil) a zároveň bude požadovat, aby došlo z tohoto důvodu ke krácení Vašich nároků, které se váží na vznik pracovního úrazu, jelikož jste podle jeho stanoviska pochybil tj. bude se chtít alespoň částečně zprostit své odpovědnosti za škodu, která Vám pracovním úrazem vznikla. V tomto případě bude potřeba, abyste byl schopen prokázat, že vše proběhlo tak jak jste uvedl ve svém dotaze. Tj. že jste začal konat přidělenou práci za podmínek, které zcela nesplňovaly pravidla bezpečnosti práce. Zde bude vhodné zvážit, zda máte nějakého svědka, který by Vám tyto skutečnosti byl schopen a především ochoten dosvědčit. Jinými slovy – bude na Vás, abyste byl schopen prokázat, že zaměstnavatel Vám nevytvořil vhodné podmínky pro plnění Vašich pracovních úkolů. Zaměstnavatel by Vám měl práci nejen přidělovat, ale také kontrolovat. tj. měl by včas zjistit, že pracovní podmínky nejsou v souladu s bezpečností práce. Pokud by se jednalo o běžnou praxi, bylo by dobré, kdybyste byl schopen tuto skutečnost prokázat, jelikož v případném soudním sporu není zas až tak důležité, co se stalo a jak, ale co jsou schopny u soudu prokázat.

Jinak řečeno - nemusí být nezbytně nutné prokázat, že Vám zaměstnavatel dal výslovný pokyn za daných podmínek v daném místě sekat, stačí doložit, že takovýto postup byl u zaměstnavatele "běžný". Jinak řečeno - pokud se např. řeší, že došlo k pracovnímu úrazu, kdy zaměstnanec neměl ochrannou přilbu, byť ji podle předpisů měl mít, tak není nutné být schopen prokázat, že zaměstnavatel dal pokyn si přilbu sundat, ani to, že žádné přilby nebyly k dispozici. Postačuje, pokud se povede prokázat, že zaměstnanci běžně přilby nenosili a zaměstnavatel nedokáže prokázat, že se dostatečně snažil nošení přileb kontrolovat a důsledně prosazovat jejich používání. Jinými slovy - nemusí se prokazovat, že zaměstnavatel způsobil ohrožení bezpečnosti, stačí, že mlčky toleroval nebezpečné jednání zaměstnanců, či se mu dostatečně nesnažil zabránit.

Také zmiňujete, že jste dal stížnost na Oblastní inspektorát. Pokud tento shledá, že opravdu došlo k pochybení ze strany zaměstnavatele v oblasti hygieny práce, hluku, horku, vibrací a rozvržení práce tedy, že zaměstnavatel porušuje příslušné právní předpisy, bude zaměstnavateli uložena pokuta.

K rozvržení pracovní doby a přestávek v práci lze říct, že podle Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je tedy povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby měl zaměstnanec mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin po sobě jdoucích. Nepřetržitý odpočinek mezi směnami může být zkrácen v některých odvětvích (např. v zemědělství, veřejném stravování,ve zdravotnických zařízení apod. viz § 90 Zákoníku práce) až na 8 hodin denně během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

Ohledně přestávek v práci platí, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci a na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby vyjma situace, kdy nelze provoz přerušit. Trochu jiný režim mají bezpečnostní přestávky, o kterých píši níže.

Podmínky pro výkon práce při vyšších teplotách jsou upraveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Mj. z obsahu tohoto nařízení vyplývá, že k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu (hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu.). Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru z osmihodinovou směnu.

Vámi uváděné vibrace a hluk jsou řešeny v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.. V tomto nařízení jsou mj. upraveny přípustné expoziční limity ustáleného a proměnného hluku při práci na různých typech pracovištích. Zároveň jsou zde uváděny prostředky, kterými je zaměstnavatel povinen chránit zaměstnance před nepříznivými vlivy hluku a vibrací. Jedná se např. o protihlukové zástěny, dodržování bezpečnostních přestávek, pokud je práce vykonávaná v expozici hluku překračující přípustný limit (první přestávka v trvání nejméně 15 minut se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce. Následné přestávky v trvání nejméně 10 minut se zařazují nejpozději po dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. ). V neposlední řadě je zaměstnavatel povinen v určitých případech povinen poskytnout osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku viz § 10 tohoto nařízení vlády.

Také jste se zmiňoval, že svačíte venku. Pokud pracujete venku tak patrně nelze úplně vždy zajistit, abyste svačil tzv. „pod střechou.“ Nicméně v situaci kdy pracuje venku v hluku máte právo na výše uvedené bezpečnostní přestávky, během kterých nesmíte být tomuto hluku vystaven tj. měl byste mít možnost se od centra hluku vzdálit.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším