60% mzdy ve výpovědní lhůtě?

Dotaz ze dne 6. 10. 2010 07:22.

Otázka

Zaměstnavatel-soukromník mi dává výpověď, neboť není práce a on musí některé pracovníky propustit. Chtěl, abych podepsal výpověď dohodou s tím, že mi bude do konce roku vyplácet 60 % mzdy (jen ústně, ve výpovědi nic takového nebylo), budu doma, ale kdykoliv zavolá, tak musím přijít a pracovat. Výpověď dohodou jsem odmítl, tak čekám na další řádnou. Chci se zeptat, jak je to s vyplácením 60% mzdy a hlavně mě zajímá, zda opravdu musím být 7 dní celý den k dispozici a čekat na telefon, zda náhodou nezavolá nebo musí určit dny a hodiny předem? Je potřeba to nějak upravit v písemné výpovědi (60%, kdy budu na telefonu).Co když nemám služební mobil, musím mít svůj soukromý stále zapnutý, abych mohl přijmout jeho hovor? Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

v praxi samozřejmě platí, že "kde není žalobce, není soudce", takže Vám nic nebrání se takto se zaměstnavatelem domluvit, pokud budete chtít tímto způsobem fungovat. Z hlediska zákoníku práce sice nejde o úplný nesmysl, ale pochybuji o tom, že zaměstnavatel má v plánu postupovat podle zákoníku práce.

Zákoník práce předpokládá rozvržení doby do směn. Rozvržení může být pravidelné i nepravidelné, nicméně i u nepravidelného rozvržení směn má být zaměstnanec informován předem. Toto najdeme v ustanovení § 84 zákoníku práce, podle kterého má zaměstnavatel vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena. Zákoník práce sice umožňuje dohodnout se na jiné době seznámení, ale v žádném případě Vám nemůže zaměstnavatel jednostraně určit, že Vás bude seznamovat s pracovní dobou s kratším předstihem.

Vámi popsaný režim zhruba odpovídá tzv. pracovní pohotovosti. Pracovní pohotovost je dobou, kdy je zaměstnanec na sjednaném místě (nesmí jít o sjednané místo výkonu práce) připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy. Pracovní pohotovost je přípustná pouze na základě dohody se zaměstnancem a i za samotné čekání náleží odměna (podle zákoníku minimálně 10 % průměrného výdělku) a v případě výkonu práce náleží normální mzda. Pracovní pohotovost však představuje "doplněk" ke sjednané pracovní době (která se určuje rovnoměrně či nerovnoměrně) a nikoliv režim, ve kterém by měla být vykonávána "normální" pracovní doba.

Ohledně snížení mzdy na 60 % je základní otázkou, jakým způsobem máte stanovenu mzdu. Jde-li pouze o mzdový výměr či interní mzdový předpis a 60 % je stále nad minimální mzdou (respektive minimální zaručenou mzdou), tak zaměstnavateli dost dobře nelze zabránit ve snížení mzdy. Pokud ovšem máte mzdu garantovánu (je uvedena ve smlouvě, kolektivní smlouvě..), nemůže zaměstnavatel svévolně zkrátit mzdu.

Něco jiného je problematika náhrady mzdy - zde se vychází z průměrného výdělku, přičemž zákon určuje, ve kterých případech je zaměstnavatel povinnen vyplácet náhradu mzdy a v jakém rozsahu. Obecně vzato je věcí odpovědnosti zaměstnavatele, aby Vám přiděloval práci a pokud nemáte nárok na mzdu, jelikož Vám nepřidělil sjednanou práci, za jejíž odpracování byste měl nárok na mzdu, máte v zásadě nárok na náhradu mzdy ve výši Vašeho průměrného výdělku. Zákoník práce stanoví, v jakých případech je zaměstnavatel oprávněn vyplácet náhrady nižší než průměrný výdělek. Typicky jde o prostoj (např. se nečekaně zpozdila dodávka materiálu - náhrada 80 %), nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelné události (vzhledem ke krupobitý je nutné přerušit práci na poli - náhrada 60 %) a tzv. částečnou nezaměstnanost (dočasné omezení odbytu či poptávky).

V popsaném případě jde zřejmě o posledně zmíněnou částečnou nezaměstnanost (zaměstnavatel zřejmě nemá zakázky). I u této varianty je možné snížení vyplácené náhrady až na 60 % průměrného výdělku, ale pouze na základě souhlasu odborové organizace, či pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, tak na základě souhlasu místně příslušného úřadu práce (má jít o opatření regulující propouštění).

Nevím, jakým způsobem máte v současnosti sjednánu a určovánu pracovní dobu, ale dost dobře není právně přípustné, aby Vás zaměstnavatel nechal doma s 60 % náhradou ušlého výdělku bez toho, aby takovýto postup odsouhlasily odbory či úřad práce a dále v takovém případě nemá nárok požadovat, abyste se do práce dostavil, kdykoliv ho napadne zavolat. Budete-li chtít zaměstnavateli vyjít vstříc a pokusit se situaci řešit pokud možno smírně, je na místě doporučit, abyste se písemně dohodli, v jakém časovém horizontu Vám bude zaměstnavatel určovat práci (např. Vám zavolá na dohodnuté tel. číslo mezi 17:00 až 18:00 zda má pro Vás na následující den práci, přičemž v opačném případě platí, že následující den pro Vás práci nemá a Vy nemusíte pracovat) a jaké má na případné určení práce limity (např. může jít max. o 40 hodin v jednom týdnu a to pouze v pracovní dny mezi 8:00 - 20:00).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším