podpora v nezaměstnanosti nebo nemocenská?

Dotaz ze dne 26. 1. 2010 11:50.

Otázka

Dobrý den,

jsem v následující situaci: dostala jsem výpověď pro nadbytečnost a běží mi výpovědní doba. Nyní uvažuji, jakým způsobem postupovat, neboť kvůli pracovnímu vytížení jsem dlouho oddalovala léčení dlouhodobého zdravotního problému, který mám teď možnost řešit (není však akutní). Nevím, v jakém pořadí zvolit registraci u úřadu práce a nemocenskou. Prosím o radu, co by pro mne bylo výhodnější. 1) Jak se vypočítává nemocenská v případě, že již budu evidována jako nezaměstnaná? Bere se jako podklad průměrná mzda v posledním zaměstnání nebo se do výpočtu zahrne i podpora? 2) A dále jak se vypočte podpora v nezaměstnanosti, pokud po ukončení pracovního poměru, popř. ještě ve výpovědní lhůtě nastoupím na neschopenku? Pro názornost prosím o výpočet na hrubé mzdě 30.000 Kč.

Předem děkuji.

Odpověď

Dobrý den, nejprve bych chtěla upozornit, že občanská poradna neprovádí výpočty různých dávek.

Po skončení pracovního poměru vznikne nárok na nemocenskou, pokud dojde k dočasné pracovní neschopnosti do 7 dnů. Úřad práce nemůže zaregistrovat osobu, která je uznána dočasně práce neschopnou. Pakliže dojde ke vzniku pracovní neschopnosti po zařazení do evidence a vznikne nárok na nemocenské, úřad zastaví výplatu podpory v nezaměstnanosti po dobu, po kterou bude náležet nemocenské. Není možný souběh nemocenské a podpory v nezaměstnanosti.

Také je třeba upozornit, že nemocenské se vyplácí až od 15. dne pracovní neschopnosti. Od 3. do 14. dne náleží zaměstnanci (nikoliv však bývalému zaměstnanci) náhrada mzdy. Pakliže by k dočasné pracovní neschopnosti došlo před zařazením do evidence úřadu práce, budete prvních 15. dní bez příjmu. V tomto případě by bylo také třeba řešit, zda Vám nevznikne povinnost hradit zdravotní pojištění (nebude uhrazeno pojistné v dostatečné výši).

Dále bych chtěl upozornit na to, že pokud vznikne dočasná pracovní neschopnost v době pracovní neschopnosti tak, že by měla výpovědní lhůta uplynout v době pracovní neschopnosti, doba pracovní neschopnosti se do výpovědní lhůty nezapočítává. Pracovní poměr tedy skončí tehdy, až uplyne zbývající výpovědní lhůta po skončení dočasné pracovní neschopnosti. Toto ovšem neplatí v případě, kdy byste zaměstnavateli oznámila, že na prodloužení pracovního poměru netrváte nebo v případě, že je dána výpověď z důvodu rušení či přemístění zaměstnavatele nebo jeho části.

Nemocenské po skončení pracovního poměru i po zaregistrování na úřad práce se počítá stále stejně z denního vyměřovacího základu, kterého jste dosáhla v zaměstnání. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je 12 měsíců před měsícem, ve kterém došlo ke vzniku pracovní neschopnosti. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (např. pracovní neschopnost, výplata peněžité pomoci v mateřství, neplacené volno), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Zjištěný denní vyměřovací základ se upraví podle redukčních hranic. Do částky první redukční hranice nyní (791 Kč) se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (nyní 1 186 Kč) se počítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 371 Kč) se počítá 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Z takto stanoveného denního vyměřovacího základu se pak vypočítá výše dávky tj. ve výši 60% upraveného denního vyměřovacího základu. Na http://www.mpsv.cz/cs/4215 si můžete provést výpočet dávky.

Podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrného čistého výdělku. Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející). Pokud např. pracovní poměr skončí v lednu tj. 1. čtvrtletí, bude se průměrný výdělek počítat z 4. čtvrtletí 2009. Do základu pro výpočet průměrného výdělku se zahrnují částky, které jsou mzdou a nikoliv ostatním plněním (náhrada mzdy např. za dovolenou, nemocenské, odstupné, cestovní náhrady, příspěvek na dovolenou, Vánoční příspěvek, příspěvky vyplácené k životnímu jubileu, apod.). Na druhé straně se do rozhodného období také započtou jen odpracované dny (nebudou se např. počítat dny dovolené).

Takto se zjistí průměrný hodinový výdělek. Průměrný měsíční čistý výdělek se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé povinnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje. Průměrný výdělek má odrážet skutečnost, kolik si zaměstnanec vydělal svou prací.

Průměrný hrubý měsíční výdělek se zjistí podle následujícího vzorce: PMV = PHV x (TPD x 4,348) TPD = stanovená týdenní pracovní doba kratší týdenní pracovní doba zaměstnance PHV= průměrný hodinový výdělek. Zákon stanoví maximální výši podpory v nezaměstnanosti, a to na 13 208 Kč.

S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou

Souhlasím se vším