Společnou cestou -

Dobrý den,

problematiku nároku na starobní důchod nelze zjednodušit v tom smyslu, že kdo má 35 let doby pojištění dostane důchod a kdo nemá, tak důchod nedostane. Problematiku nároku na důchod je pak dobré oddělit od problematiky výše důchodu. Tu má smysl řešit teprve v okamžku, kdy dojdeme k závěru, že je nárok na starobní důchod.

Ke splnění podmínek pro přiznání starobního důchodu může dojít různými způsoby.

Základní variantou je dosažení důchodového věku a "normální" doby pojištění (přičemž se vedle doby pojištění počítá i náhradní doba pojištění). Vámi uváděných 35 let by odpovídalo osobě, která dosáhne důchodového věku po roce 2018, ale to neznamená, že by osoba, která v danou dobu nemá potřebný počet let již nikdy nemohla získat starobní důchod.

Zaprvé dosažení důchodového věku neznamená, že by se již nehledělo k tomu, jakou dobu dotčená osoba odpracuje po dosažení důchodového věku. Chybí ke dni dosažení důchodového věku jeden rok? Tak je potřeba pokračovat ve výdělečné činnosti (nebo získat náhradní dobu) a o důchod požádat až poté, kdy již bude dotčená osoba potřebnou dobu pojištění mít - za rok.

Zadruhé zákon o důchodovém pojištění umožňuje přiznání starobního důchodu i v dalších situacích. Dosáhne-li člověk věku o pět let vyššímu než je důchodový věk a stále nemá "normální" dobu pojištění, může získat starobní důchod na základě nižší doby pojištění. V tuto chvíli již tak například osobě, která dosáhla věku o 5 let vyššího než je důchodový věk po roce 2013 (což je kategorie do které spadne výše zmiňovaná osoba, která měla původně získat alespoň 35 let), stačí k přiznání starobního důchodu 20 let pojištění.

Toto jsou dva základní mechanismy, ale zákon zná i řadu dalších výjimek (např. osoby, které získali invalidní důchod následkem nemoci z povolání či pracovního úrazu) a kromě toho, počítání doby pojištění a náhradní doby pojištění nemusí být vůbec jednoduchá věc, jelikož během života pojištěnce docházelo k postupným změnám právní úpravy a tudíž je třeba konkrétně zkoumat a jakou dobu jde a kdy byla získána.

Výše starobního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je v současnosti 2 170 Kč měsíčně. Procentní výměra se pak počítá z dosaženého příjmu (výpočtového základu - specifickým způsobem kráceného průměru, který zohledňuje mzdový vývoj napříč časem) přičemž v základní podobě jde o 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění (nejméně 770 Kč měsíčně). Ve skutečnosti je situace opět podstatně složitější, jelikož se způsob výpočtu výměry může lišit podle toho, jakým způsobem byl přiznán starobní důchod, podle toho zda jde o normální dobu pojištění či o náhradní dobu pojištění, o jaký druh náhradní doby šlo atd. Obecně vzato však logicky vychází, že důchody přiznané na základě tabulky platné pro věk o pět let vyšší, než je věk důchodový, budou nižší, jelikož je zde nižší počet let, za které bude přiznána procentní výměra (přičemž tento rozdíl mužů být relativně málo výrazný např. 34 x 35 let, i zásadně významný - např. 20 x 40 let).

Rozepsat všechny potenciální varianty a kombinace by vyžadovalo podstatně rozsáhlejší pojednání, než k jakému můžeme přistoupit v rámci odpovědi na internetový dotaz. Základní varianty naleznete např. na: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm, popřípadě upřesněte, o jakou situaci Vám konkrétně jde.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.