Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Insolvence - převedené bytu - možnosti
Otázka
Dobrý den, podala jsem na svou osobu insolvenci, kdy jsem bohužel nevěděla, že v době 5 let před podáním insolvence se nesmí jakkoliv manipulovat s majetkem a v té době jsem převedla byt darovací smlouvou na syna a soud mi nyní při přezkumném jednání sdělil, že to, že jsem převedla byt na syna je chápáno jako můj nepoctivý záměr odklonit majetek před věřiteli, aby si mohli vybrat způsob oddlužení - buď tedy zpeněžením majetkové podstaty nebo splátkovým kalendářem. Jsem schopna splatit 50 % svých závazků během 5-ti let a můj syn je schopen mi přispívat tolik, že bych byla schopna uhradit 100% svých závazků do 5-ti let. Soud mi dal 14 dní lhůtu na rozmyšlenou, zda syn převede byt zpět na mě a je zde možnost, že o byt přijdeme, nebo prý bude vyhlášen konkurz a insolvenční správce bude muset žalovat mého syna. Nevím co dělat. Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
insolvenční zákon rozlišuje různé typy úkonů, kterým může insolvenční správce odporovat. Pokud soudce zmínil lhůtu pěti let, zřejmě Vaše jednání posuzuje podle ustanovení § 242 insolvenčního zákona jako tzv. úmyslně zkracující právní úkony. Jinak řečeno - soudce se domnívá, že již před pěti lety jste na syna majetek převedla proto, aby věřitelé neměli možnost domáhat se uspokojení svých pohledávek prodejem dotčeného bytu.
Bez bližší znalosti situace neposoudíme, do jaké míry by v případě sporu bylo možné očekávat, že se tato kvalifikace potvrdí či se dojde k některé "mírnější". Pokud by zde totiž nebyl úmysl "odklonit" majetek před věřiteli a šlo by o prosté darování bez jakýchkoliv postranních úmyslů, použilo by se zřejmě ustanovení § 240, které řeší neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění, kdy ale již vůči osobám blízkým je pro odporování stanovena lhůta nikoliv pěti let, ale "jen" tří let.
Ve svém dotaze píšete o době 5 let, ale blíže neupřesňujete, kdy v tomto rozmezí došlo k předmětnému darování a jestli má smysl spekulovat nad tím, která z výše uvedených kvalifikací odpovídá ani neuvádíte do jaké míry je možné dokazovat, že v době darování jste žádné závazky neměla ani neplánovala, respektive nebyl důvod se domnívat, že byt bude "potřeba" k úhradě dluhů.
V případě že nemáte možnost soudem tvrzenou skutečnost vyvrátit, je samozřejmě na Vás a synovi, jak se rozmyslíte. Při rozhodování by však bylo vhodné zvážit skutečnost, že případná žaloba insolvenčního správce by byla pravděpodobně úspěšná (takto věc zřejmě hodnotil soudce, který má věc nastudováno - sami nemáme k věci dost informací, abychom šance blíže odhadovali). Zároveň není vyloučeno,že by na Vás mohlo být podáno trestní oznámení pro poškozování věřitele a v neposlední řadě byste přišla o možnost oddlužení pro nepoctivý úmysl. Na druhou stranu, pokud se nemovitost vrátí, je třeba počítat s tím, že věřitelé často chtějí raději peníze získat rychleji prodejem majetku, než čekat pět let na splátky, byť by ve výsledku bylo uhrazeno 100 %.
V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.
S pozdravem
Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský
Občanská poradna Společnou cestou
