Společnou cestou -

Dobrý den,

nejprve Vás chci uklidnit v tom směru, že při posuzování nároku na nepojistné dávky se nezohledňuje, zda má člověk dluh na zdravotním a sociálním pojištění. Je nicméně možné, že ve skutečnosti zde existuje nějaký jiný, s placením pojistného spojený důvod, pro který by skutečně nárok na dávky nemusela mít. To, že má dluh na sociálním pojištění totiž znamená, že byla či stále je vedena jako osoba samostatně výdělečně činná (tzv. "OSVČ"). Dluh na sociálním pojištění osobě, která není OSVČ nevznikne - "obyčejnému" člověku vznikne dluh maximálně na zdravotním pojištění. Pokud však Vaše kamarádka v minulosti podnikala, je na místě zjistit, zda má podnikání oficiálně pozastavené či ukončené - je vhodné zajít na obecní úřad živnostenský odbor a informovat, se respektive podnikání (pokud stále běží) alespoň pozastavit, pokud tedy dle všeho nemá z něj příjmy, které by nutnost hrazení pojištění ospravedlňovaly.

Běžící podnikání má nejen ten efekt, že člověku nabíhají další a další dluhy na pojistném, ale též to, že se pro účely dávek započítává z tohoto podnikání fiktivní příjem, i když fakticky žádný příjem z podnikání není. Je tak možné, že nárok na dávky nemá kvůli dluhům na pojistném, ale protože dluhy vznikají kvůli běžícímu podnikání a běžící podnikání znamená, že jí úřad započítá příjem, který ve skutečnosti vůbec nemusí mít (a podle popisu situace nemá).

Zdravotní pojištění má trochu jiný charakter - toto pojištění musí být nějakou formou hrazeno "od kolébky po hrob" bez ohledu na to, jestli kamarádka podniká či nikoliv. Pokud by pracovala, odváděl by zdravotní pojištění zaměstnavatel, pokud by nepracovala, ale byla by evidována na úřadu práce, platil by za ní zdravotní pojištění stát (to, že se člověk zaregistruje na úřadu práce, je nutné zdravotní pojišťovně nahlásit). Podle situace může být zdravotní pojištění hrazeno státem i v dalších případech - pokud se celodenně stará o dvě děti do 15 let, stačilo by dojít na pobočku její zdravotní pojišťovny, kde nahlásí, že je osoba pečující celodenně a řádně o dvě děti do 15 let, přičemž bude potřeba doložit data narození dětí. Díky tomu by pak byla posuzována jako osoba, za kterou hradí zdravotní pojištění stát. Fakticky to neznamená, že by její dluhy na zdravotním pojištění zmizely, ale alespoň nebudou narůstat další resp. poroste "jenom" penále.

Dalším důvodem, proč kamarádce nemusí vznikat nárok na dávky je to, že je posuzována se svým přítelem. V tomto směru musím s pracovníky úřadu práce souhlasit - pokud totiž s přítelem žije ve společné domácnosti a není schopna prokázat, že každý z nich hospodaří samostatně, budou posuzovány jejich příjmy společně. To však nutně nemusí znamenat, že jako rodina nemají nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi nebo na příspěvek na bydlení (zde by však hrál hlavní úlohu trvalý pobyt členů rodiny a náklady na bydlení). Bez bližších informací však nejsem schopna posoudit, zda by jí i s příjmem přítele vznikl nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi nebo přídavek na dítě,případně by mohli zkusit žádat o příspěvek na bydlení. Informace o zmiňovaných dávkách najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/2 a http://www.mpsv.cz/cs/5

Ve svém dotazu jste také uváděla, že jedno z jejích dětí (dcerka) je nemocné a trpí poruchou adhd. Nevím, jaký charakter postižení kamarádčina dcerka má, nicméně by stálo za zvážení zkusit promluvit s její ošetřující lékařkou a zkusit s ní probrat možnost požádat o příspěvek na péči pro dceru. Ten je vyplácen osobě (nebo zákonnému zástupci) v případě, kdy dotčená osoba je závislá na péči jiné osoby a to při uspokojování základních úkonů např. oblékání, komunikaci, chůzi, stravování, mobilita apod. Více informací o této dávce naleznete zde: http://www.mpsv.cz/cs/8

V neposlední řadě jste v dotaze upozornila, že kamarádka se snaží osamostatnit, nicméně se současně bojí, aby neskončila s dětmi na ulici nebo v azylovém ubytování. Obávám se, že v případě kdy by chtěla s dětmi odejít od přítele a současně neměla finanční prostředky, tak by patrně opravdu byla odkázána na bydlení v azylovém domě. Pokud by se kamarádka pro tento krok rozhodla, by bylo vhodné ještě předtím zkontaktovat na příslušném úřadu pracovnici orgánu sociálně právní ochrany dětí tzv. OSPOD.

V případě potřeby může Vaše kamarádka (případně i s Vaším doprovodem) navštívit některou z občanských poraden a svoji situaci probrat osobně. Podle popisu jde totiž o poměrně komplikovanou situaci a jak ostatně vidíte i z této odpovědi, je obtížné věc rozebrat bez možnosti doptávat se na další skutečnosti. Seznam občanských poraden včetně kontaktů naleznete zde: www.obcanskeporadny.cz

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna Společnou cestou