Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Státní sociální podpora
Otázka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda níže uvedený případ, má nárok na nějakou finanční podporu státu, nejpravděpodobněji by se asi mělo jednat o hmotnou nouzi.
Jedná se o 19-ti letého muže, momentálně bydlícího u rodičů, konkrétně 3 členná rodina, měsíční příjem přibližně 20 000kč, výdaje na bydlení a služby kolem 7 tisíc (cca 4000 nájem/3000 služby), v květnu 2009 dodělal střední školu, od té doby hledá intenzivně práci, bohužel neúspěšně ve svém oboru, tedy je od začátku září 2009 veden na pracovním úřadě, od října 2009 pracuje jako brigádník a jeho příjem by měl být na měsíc listopad kolem 4tisíc, momentálně je tedy stále veden na pracovním úřadě, pokud to vyjde, od listopadu by měl na hlavní pracovní poměr vydělávat kolem 9tisíc čistého, kvůli poměrně těžkým sporům doma by se rád, co nejdříve, odstěhoval od rodičů a nastěhoval se do bytu své babičky, její měsíční příjem je 9000Kč čistého (jedná se o důchod), jde o byt v OsV, výdaje na služby a společný fond baráku činí cca 5000Kč, problém je ten, že tento muž je ve zkušební lhůtě a kdyby přišel o příjem a do měsíce se mu nepodařilo najít zaměstnání nové, jeho babička by ho pravděpodobně nezvládla uživit po delší dobu a tady zpět k mému dotazu, zda by měl v tomto případě onen muž nárok na nějakou podporu nebo pomoc od státu, například nárok na zmiňovanou hmotnou nouzi, která by eventuelně vyřešila momentální a snad jen dočasnou tísnivou situaci? A jestli ano, v jakých částkách by se přibližně tato podpora nebo státní pomoc pohybovala? A jak dlouho by mohla trvat?
Předem moc děkuji za odpověď, s pozdravem
Odpověď
Dobrý den, pakliže tomu rozumím dobře, zjišťujete, zda by byl nárok v případě, kdy bude bydlete u babičky. Z dávek připadá v úvahu příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory a Vámi zmíněné dávky hmotné nouze. O příspěvek na bydlení může zažádat osoba, která je nájemce či vlastník bytu a v tomto bytě má hlášeno trvalé bydliště, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. O tento příspěvek by musela zažádat babička. Rozhodným obdobím, ze kterého se zjišťuje příjem je kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Pakliže je příjem 9000 Kč (jiná osoba nemá v daném bytě trvalé bydliště, pokud ano, bude se započítávat také její příjem) a jde o bydlení v Praze, nárok na tento příspěvek není. V případě bytu v OV se nezapočítávají skutečné náklady na bydlení, ale jsou stanoveny částky, které se započítávají. Jestliže je situace jiná, lze si výší příspěvku na bydlení vypočítat na http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocet-vyse-prispevku-na-bydleni.php?stayform=true.
Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou pomoc. U těchto dávek se neposuzuje jen výše příjmu ale také celková hodnota movitého a nemovitého majetku. Osoba či společně posuzované osoby se nacházejí v hmotné houzi, pokud jejich příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny) nedosahuje částkem na živobytí V případě žádosti o tyto dávky by byli vnuk se svou babičkou podle mého názoru posuzováni společně. Částka na živobytí se vypočítává individuálně pro každou společně posuzovanou osobu zvlášť a částky společně posuzovaných osob se sečtou. V případě babičky je tato částka 2450 Kč případně zvýšená o určitou částku podle hodnocení možnosti využití majetku a uplatnění jiných pohledávek a nároků . U syna se vychází z částky životního minima 2020 Kč, bude-li veden na úřadu práce, bude částka 2890 Kč, případně zvýšená o určité částky podle hodnocení možnosti využití majetku a uplatnění jiných pohledávek a nároků. Kdybychom tedy pominuly zvyšování částek na živobytí, pak by s příjmem 9000 Kč nebyl nárok na tyto dávky (součet částek na živobytí 5 340 Kč je nižší než příjem po odečtení nákladů na bydlení ve výši 35% tj. 5850 Kč). Nárok by podle mého názoru nebyl také proto, že babička má byt v osobním vlastnictví. Lze zkusit požádat o vyjmutí babičky ze společně posuzovaných osob, jelikož nevedou společnou domácnost (neuhrazují společně náklady na bydlení). Pokud by byl posuzován sám, pak by podle mého názoru byl v hmotné nouzi. Byl by nárok na příspěvek na živobytí (rozdílu částky na živobytí a příjmu po odečtení přiměřených nákladů na bydlení). U doplatku na bydlení by syn (vnuk) musel být nájemce, aby byl nárok na tento doplatek. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl jeho příjem (příjem společně posuzovaných osob) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (společně posuzovaných osob). Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit (více informací naleznete na http://www.mpsv.cz/cs/5).
Pokud jde o současnou situaci, opět podle mého nozoru bude posuzován spolu s ostatními členy rodiny. S příjmem 20 000 Kč a náklady na bydlení ve výši 7000 Kč nárok na příapěvek není. Rodina bymohla být v hmotné nouzi, pakliže vezmeme v potaz, že se započítává pouze 70% příjmu z výdělečné činnosti (tj místo 20 000 Kč se započítá 14 000 Kč) a součet částek na živobytí je podle mého názoru 9 230 K. Odečteme-li od příjmu náklady na bydlení (pokud nejde o Prahu, nelze započíst 7000 Kč ale jen 6000 Kč což je 30% příjmu, nemám rozpis konkrétních položek nelze proto říci, zda lze započíst všechny a v realně hrazené výši). Tento příspěvek by podle mého činil 9 230 – ( 14 000 – 7000) tj. 2230 Kč. Na doplatek na bydlení nárok nebude. Opět lze zkusit požádat o to, aby byl syn posuzován samostatně.
Na závěr chci upozornit, že informace ohledně nároku na dávky pomoci v hmotné houzi jsou jen orientační- U těchto dávek do jisté míry závisí na posouzení sociální pracovnice, ne možnostech využít majetek a uplatnit jiné nároky a pohledávky (např. vyživovací povinnost rodičů vůči synovi, movitý majetek, prostředky na účtu, stavební či penzijní připojištění). Existence takových možností může sociální pracovnice vést k rozhodnutí, že nejde o hmotnou nouzi. Proto doporučuji podat žádosti o zmíněné dávky a čekat, jak úřad rozhodne (popř. se proti rozhodnutí odvolat). S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou
