Nepřiměřená výše pohledávky

Dotaz ze dne 25. 8. 2012 21:30.

Otázka

Dobrý den,chtěla jsem se prosím informovat,zda je normální,abych z čásky cca 2.000kč zaplatila 22.000kč Otázku trošku přiblížím:Před dvěmy lety jsem se stěhovala z jedné adresy na druhou.Na první adrese jsem měla u společnosti ČEZ odběr elektřiny a při ukončení smlouvy jsem žádala,aby mi byl nedoplatek či přeplatek zaslán na novou adresu. Toto nikdo neučinil,já jsem na samozřejmě časem i zapoměla,ale minulý týden mě přišel dopis od soudní exekutorky...Koukala jsem jako blázen. Z toho vyplívá,že společnost Čez mi nedala žádnouformou vědět,ale paní exekutorka si mne vyhledala nějak jednoduše. Každopádně mne zajíma,zda musím zaplatit celou částku nebo zda s tím lze něco udělat? Pohledávka v dopise vypadá takto:

Jistina.....................................2,162kč Úroky.......................................315,29kč Náklady oprávněného.........................11,520kč Náklady nalézacího řízení...................300kč Odměna exekutora............................3,000kč Náhrada hotových výdajů.....................3,500kč DPH.........................................1,300kč Celkem......................................22 097,29kč

Zdá se mi to celkem dost, z částky dva tisíce.

Děkuji mnohokrát za radu a za odpověd

Odpověď

Dobrý den,

v první fázi by nepochybně bylo na místě prověřit, o jakou dlužnou částku jde a jak došlo k tomu, že se o dluhu dozvídáte až v této fázi. Je si totiž třeba uvědomit, že v exekučním řízení se již v zásadě neřeší, jestli dotčené peníze dlužíte, jelikož to bylo předmětem předcházejícího, tzv. nalézacího řízení, ale pouze to, jak je fakticky vymoci, když jste je neuhradila dobrovolně.

Exekuce se nařizuje na základě tzv. exekučního titulu (typicky rozsudek, platební rozkaz či rozhodčí nález), takže Vaším prvním krokem by mělo být prostudování zaslaných dokumentů, abyste zjistila, na základě čeho soud rozhodl o nařízení exekuce (např. na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 24 Cdo 2008/14-8).

Následně je třeba zajít na příslušný soud nahlédnout do spisu (jde nám o spis, který předcházel exekuci, ze samotného exekučního spisu se toho příliš nedozvíme). V něm je třeba zjistit, jak vlastně mělo dojít ke vzniku dotčeného dluhu a jak bylo ve věci doručováno. Došlo totiž zřejmě k tomu, že Vám bylo zasíláno na špatnou adresu nejen dodavatelem elektřiny, ale i soudem.

Zejména se je třeba soustředit na to, jak Vám byl doručen exekuční titul (pravděpodobně rozsudek), jelikož pokud se Vám nepodaří prokázat, že nebyl platně doručen, nemáte v zásadě možnost daný spor znovu otevřít a řešit, jestli skutečně máte či nemáte povinnost žalobou požadovanou částku uhradit.

Bude-li možné daný spor otevřít, budeme pravděpodobně řešit, jestli došlo k řádnému vyúčtování služeb (předpokládám, že jde o dluh na vyúčtování), jelikož pokud nebyly služby řádně vyúčtovány, nemůže být nedoplatek po splatnosti. I kdyby nebylo možné žalobu zpochybnit, bylo by přinejmenším možné zaplatit dluh v této fázi (respektive ve lhůtě určené řádně doručeným rozsudkem) a vyhnout se nutnosti úhrady exekučních nákladů.

Podíváme-li se na Vaše položky, jde totiž o souhrn položek za nalézací a exekuční řízení:

Jistina.....................................2,162kč

- částka, kterou jste podle dodavatele měla povinnost zaplatit a nezaplatila, přezkum této povinnosti je předmětem původního nalézacího řízení.

Úroky.......................................315,29kč

- zákonný důsledek pozdní úhrady. Nebyla-li řádně zaplacena výše uvedená jistina, nelze zpochybnit účtování zákonného úroku.

Náklady oprávněného.........................11,520kč

- zde by bylo na místě upřesnit, o jaké náklady oprávněného se jedná, oprávněný totiž může mít náklady jak v původním (tzv. nalézacím řízení), tak v současnosti běžícím exekučním řízení. Rozlišit je můžeme velmi snadno, pokud máme k dispozici usnesení o nařízení exekuce. V něm by totiž byla uvedena konkrétní částka nákladů oprávněného v nalézacím řízení, pokud ji soud přiznal (jde o z pohledu exekuce již "vyřešenou částku"). Náklady oprávněného v exekučním řízení se v tomto rozhodnutí nevyčíslují, pouze se odkazuje na to, že je následně určí soudní exekutor (do skončení exekuce není jasné, jaká výše nákladů bude).

Náklady původního nalézacího řízení se mohou řešit pouze pokud se ho podaří otevřít (zpochybnit platnost doručení rozsudku), náklady exekuce však zatím pevně dány nejsou, jde zatím jen o předběžnou částku uvedenou soudním exekutorem, přičemž rozhodující bude až "Příkaz k úhradě nákladů exekuce", kterým se stanoví konečná částka nákladů. Proti příkazu k úhradě nákladů bude možné podat námitky.

Osobně bych zde předpokládal, že uvedená částka představuje náklady oprávněného v exekučním řízení a osobně bych rozhodně doporučoval proti jejich výši podat námitky, respektive již v této fázi požádal o vysvětlení, jak došlo ke vzniku takto vysokých nákladů. Z mého pohledu nejsou u standardní věci typu nezaplacené vyúčtování elektřiny nutné takto vysoké náklady oprávněného. Je poměrně pravděpodobné, že pokud na této částce budou trvat (uvedou ji v příkazu k úhradě nákladů exekuce) a Vy proti této položce podáte námitky, dostane se věc následně k soudu (pokud exekutor nevyhoví podaným námitkám, musí otázku nákladů předložit ke kontrole soudu), který částku nákladů oprávněného v exekučním řízení sníží (pokud neprokáže mimořádné okolnosti odůvodňující takovouto částku nákladů).

Náklady nalézacího řízení...................300kč

V těchto věcech obvyklá částka nákladů v nalézacím řízení (typicky se u dluhů na elektřině přiznávalo těchto 300 Kč s tím, že žalobci nenáleží náhrada nákladů právního zastoupení). Nebude-li možné otevřít nalézací řízení a prokázat neoprávněnost žaloby, je třeba s touto položkou počítat.

Odměna exekutora............................3,000kč Náhrada hotových výdajů.....................3,500kč

Nepodaří-li se předejít tomu, aby věc skončila v exekuci (tj. prokázat nedoručení exekučního titulu (rozsudku) a věc z tohoto důvodu vrátit do fáze před exekučním řízením formou odvolání (pokud k němu ještě bude běžet lhůta) či návrhu na zastavení exekuce), je třeba s úhradou těchto částek počítat. Jde totiž o minimální paušály stanovené pro exekuci, které mohou být navýšeny (pokud se nakonec ukáže, že faktické náklady byly vyšší), ale snížení je v zásadě možné jen v mimořádných případech (především pokud člověk dobrovolně splní ve lhůtě dané výzvou od exekutora, kdy dostává 50 % "slevu").

DPH.........................................1,300kč

Posledně uvedené položky (odměna exekutora, náhrada výdajů exekutora) jsou předmětem DPH, a pokud je soudní exekutor plátcem DPH, tak se o sazbu DPH navyšují (6 500 * 0,2 = 1 300).

Mám-li tedy výše uvedené rekapitulovat:

a) podaří se Vám prokázat, že exekuční titul (rozsudek) nebyl řádně doručen a ubráníte se žalobě

= nebudete muset platit nic

b) podaří se Vám prokázat, že exekuční titul (rozsudek) nebyl řádně doručen, neubráníte se žalobě, ale uhradíte pohledávku dříve než se (opět) dostanete do exekuce

= musíte platit jistinu, úrok a náklady nalézacího řízení

c) nepodaří se Vám prokázat, že exekuční titul (rozsudek) byl řádně doručen, či že jste jím přiznanou pohledávku uhradila dříve, než byl podán návrh na nařízení exekuce

= budete muset hradit vše, nicméně pokud podáte včas námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, máte reálnou šanci na snížení položky "náklady oprávněného v exekučním řízení".

(Stranou ponechávám již zmíněnou "slevu" za uhrazení pohledávku na výzvu soudního exekutora, poplatky při zastavení řízení atd.)

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším