Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Náhrada škody zaměstnavateli
Otázka
Dobrý den,manžel v roce 2016 způsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu.Nikomu se nic nestalo a jediná škoda, která vznikla,byl zcela zničený služební vůz. Byl to první a věřím, že i poslední poklesek mého manžela a cítil vinnu za své jednání. Zaměstnavatel mu předložil splátkový kalendář na úhradu škody za zničené auto v hodnotě 150tis Kč s ústním příslibem, že pokud bude ze strany manžela vše v pořádku,tak po splacení 75tis Kč splátky zaměstnavatel dále nebude vyžadovat. Následně jsme se z rozsudku dočetli, že si firma nechala provést soudní odhad, který stanovil škodu na necelých 75tis Kč.účetně byl již vůz zcela odepsán, protože byl starší 5ti let. Splátky již dávno přesáhly požadovanou polovinu hodnoty ve splátkovém kalendáři, ale zaměstnavatel přes připomínku manžela nadále vyžaduje splatit celou částku uvedenou ve splátkovém kalendáři jako vzniklou škodu. Vzniklá a již uhrazená škoda je dle rozsudku poloviční. Lze se nějak proti postupu společnosti bránit? Co vlastně splácíme, když škoda již uhrazena byla? Manžel splátkový kalendář podepisoval pod obrovským stresem za vinu a pod nátlakem pohrůžky,že přijde o práci. Děkuji předem za vaši odpověď
Odpověď
Dobrý den!
Vážená paní,
náhrada škody by samozřejmě měla odpovídat výši škody, která byla způsobena, jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení na straně zaměstnavatele. Vzniklá škoda na straně zaměstnavatele však nemusí odpovídat výši škody na věci, protože nad to mohla vzniknout i škoda v podobě ušlého zisku či zvýšených nákladů. Nicméně tyto položky by měly být vyčísleny. V praxi však bude velmi záležet na formulaci Vámi zmiňovaného splátkového kalendáře. Zda má charakter uznání dluhu vůči zaměstnavateli včetně důvodu a výše, nebo nikoliv. Bez znalosti konkrétního textu se musím omezit jen na obecnou rovinu.
Jestliže neexistuje žádná dohoda (uznání dluhu, smír apod.) mezi Vaším panem manželem a jeho zaměstnavatelem, ve které by se zavázal uhradit ušlý zisk či další náklady zaměstnavatele (kromě škody na vozidle), a zároveň mu žádné takové položky zaměstnavatel nevyčíslil, nemá manžel povinnost hradit náhradu škody ve větší výši než jaká škoda na věci vznikla dle soudního odhadu. Dokonce má právo požadovat po zaměstnavateli vrácení již zaplacených částek, které přesahují výši škody na věci (autě). Promlčecí doba je tři roky od jednotlivých zaplacených splátek (přesahujících náhradu škody). Stejně tak platí, že zaměstnavatel může požadovat ušlý zisk či zvýšené náklady nejdéle tři roky od okamžiku, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Otázkou ovšem by bylo, zda by zaměstnavatel nemohl argumentovat, že se domníval, že tato část "škody", mu bude uhrazena ve splátkovém kalendáři nad rámce věcné škody, a tudíž promlčecí doba neběžela až do doby, kdy by eventuálně manžel odmítl pokračovat v plnění splátkového kalendáře. Každopádně případný ušlý zisk či zvýšené náklady by měl vyúčtovat a potom by záleželo, zda by tyto položky manžel odsouhlasil. V opačném případě by musel rozhodnout soud.
Pokud by bylo potřeba cokoliv ještě upřesnit, můžete se na nás opět obrátit, nebo případně se manžel může objednat k osobní konzultaci.
S pozdravem Jan Petr Kosinka
