exekuce po umrtí

Dotaz ze dne 31. 10. 2014 07:43.

Otázka

Dobrý den,chtěla bych se zeptat moje mamka je tedkom v těžkém stavu v nemocnici,má nějaké exekuce nevím přesně jaká částka.Je rozvedená přes 30 let žila sama.Bohužel s dětma se nestýkala už od mala.Pobírá důchod kde jí z důchodu odečítají exekuce.Chci se zeptat kdyby se stalo,že by umřela kdo bude platit exekuce?

Odpověď

Dobrý den,

v případě smrti osoby, na kterou běží exekuce, exekutor vyčká na výsledek dědického řízení a následně buď exekuci zastaví, nebo v exekuci pokračuje vůči osobě, na kterou vymáhaný závazek přešel.

Děti totiž neodpovídají za dluhy rodičů automaticky - notář v první fázi zkoumá, zda-li je zde vůbec takový majetek, aby klasické projednání dědictví mělo smysl. Je-li zde pouze majetek nepatrné hodnoty, vydá ho vypraviteli pohřbu k alespoň částečnému krytí nákladů pohřbu a dědické řízení zastaví bez toho, aby kdokoliv dědil. Jelikož na žádného dědice nepřechází majetek ani dluhy, exekutor exekuci obratem zastaví.

Je-li zde majetek k projednání, notář potenciální dědice poučí o právu odmítnout dědictví - pokud dědic dědictví odmítne, je tím pro něj věc vyřízena (nenabude aktiva, ale ani pasiva), pokud dědictví postupně odmítnou všichni potenciální dědici, připadne dědictví v konečné fázi státu.

Nepřistoupí-li potenciální dědic rovnou k odmítnutí dědictví, měl by požádat notáře, aby vyzval věřitele k přihlášení svých pohledávek a zvážit, zda-li neuplatnit tzv. výhradu soupisu. Jde zde o to, že pokud by podle současné úpravy přijal dědictví aniž by ho jakkoliv "ošetřil" odpovídá následně za dluhy zůstavitele v plném rozsahu (exekuce bude pokračovat proti němu coby dědici dluhů). Výše uvedený postup (výzva + výhrada soupisu) slouží k tomu, aby dědic odpovídal pouze do hodnoty aktiv, které z dědictví nabude a pokud odpovídající částku rozdělí mezi přihlášené věřitele, nemusel již nic dalšího doplácet (pokud "zbude" musí samozřejmě až do vyčerpání zděděné hodnoty vyplácet i pozdě se hlásící věřitele - nepřihlášením pohledávky nedochází k jejímu zániku, pouze to pro věřitele znamená riziko, že na něj již nic nemusí zbýt). Sluší se nicméně upozornit, že i v takovém případě může dědic prodělat - v dědickém řízení určená hodnota nemusí odpovídat reálnému výtěžku z prodeje a zopakuji, že dědic odpovídá do hodnoty dědictví, nikoliv dědictvím (takže exekutor např. může místo zděděného majetku postihnout lépe prodejný "původní" majetek dědice).

Pokud dědici již nesvědčí lhůta k odmítnutí dědictví, nicméně zjistí, že se dědictví zřejmě nevyplatí převzít, může požádat notáře o likvidaci dědictví - stručně řečeno se pozůstalost prodá, výtěžek se rozdělí mezi věřitele a věc je tím z pohledu dědice opět vyřízena.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším