Vymáhání promlčené faktury po zemřelém

Dotaz ze dne 21. 2. 2014 19:11.

Otázka

Dobrý den, naše 2 nezletilé děti zdědily po své babičce nemovitost. Nyní nám na email přišla informace od jisté advokátky, že babička dlužila cca 50000,- a má fa zaplatit, jinak bude řešeno vymáhání soudní cestou . Dle informací byla fa splatná již v roce 2010 a tudíž je pohledávka již promlčená. Jakým způsobem se můžeme bránit, aby nedošlo k soudnímu rozhodnutí, že částku musíme zaplatit a bude se vymáhat v rámci dědického řízení. Zjistí soud, že klienta zemřela a zašle tedy informaci o pohledávce na zákonné zástupce dědiců, abychom mohli podat odpor proti uznání dluhu z důvodu promlčení ? Děkuji za informaci.

Odpověď

Dobrý den, nejprve si dovolím upozornit, že dědické řízení je potřeba vždy posuzovat podle právní úpravy, která byla platná v době smrti zůstavitele (ve Vašem případě babičky).

V době úmrtí Vaší babičky zřejmě probíhalo dědické řízení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Dle tehdejší úpravy platilo, že dědici odpovídají za dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví (dědického podílu), přičemž věřitel má právo vymáhat úhradu zůstavitelova dluhu z majetku dědice. Pro úplnost dodávám, že režim odpovědnosti za zůstavitelovy dluhy zůstal podobný i po účinnosti nového občanského zákoníku.

Dluhy není nutné v dědickém řízení přihlašovat - i když věřitelé své dluhy notáři neoznámili, nedošlo k zániku jejich práva je vymáhat vůči dědicům (ve výše uvedeném rozsahu).

Ve svém dotaze píšete, že faktura byla splatná v roce 2010, a že je tudíž promlčená. V tomto směru si dovolím upozornit, že promlčení nemusí být tak jednoznačné. Pro to abyste mohla s jistotou říci, že se jedná o promlčený dluh, je potřeba zjistit jeho původ. To znamená zjistit o jaký typ vztahu se jednalo a jaká se na něj vztahuje promlčecí doba. Obecná promlčecí doba podle "starého" občanského zákoníku činila 3 roky, přičemž většina "běžných" dluhů pod tuto promlčecí dobu spadala (např. dluhy na nájemném, vůči mobilním operátorům apod.). Výjimku zde činí dluhy vůči státu, ty mají podstatně delší promlčecí dobu (např. dluhy na zdravotním či sociálním pojištění 10 let, pokuty 6 let apod.). Nicméně o dluh vůči státu se ve Vašem případě zjevně nejedná.

Nesmím však zapomenout, že kromě obecné tříleté promlčecí doby dle občanského zákoníku, existovala také obecná čtyřletá promlčecí doba vztahující se na závazky, vzniklé podle obchodního zákoníku, jednalo se např. o dluhy z podnikatelské činnosti, úvěr, smlouva o dílo uzavřená v režimu obchodního zákoníku. I zde by tedy určitá šance na promlčení mohla být, ale již nižší. V případě kdy by např. splatnost faktury nastala v prosinci 2010 tak by dluh promlčen nebyl (promlčecí doba by uplynula v prosinci 2014).

Zároveň nelze ani v jedné variantě (3letá versus 4letá promlčecí doba) vyloučit možnost, že již bylo právo z dané faktury uplatněno u soudu, což fakticky znamená, že by se promlčecí doba dnem podání návrhu k soudu stavěla tj. byla by zmražena. Pro větší představu uvedu příklad: Dluh byl splatný v listopadu 2010, vztahovala by se na něj 3letá promlčecí doba, věřitel své právo uplatnil u soudu v říjnu 2013. Pokud byste se však o dluhu dozvěděli teprve teď, nicméně by návrh již u soudu byl podán v říjnu 2013 tedy před uplynutím 3leté promlčecí doby, o promlčení by se nejednalo.

Samozřejmě existují i další situace, kdy mohlo dojít k odchylkám k běhu promlčení - např. pokud by před smrtí dluh uznala co do důvodu a výše, pokud by zde nezpůsobilá osoba neměla zástupce a tudíž se muselo čekat až bude ustanoven atd.

V případě že je dluh po babičce skutečně promlčen, máte právo vznést námitku promlčení vůči věřiteli, který by měl kontaktovat dědice resp. jejich zákonné zástupce. Pokud je dluh ve stadiu soudního řízení, je nutné námitku promlčení směřovat vůči soudu (ideálně neprodleně), přičemž v případě kdy je námitka promlčení oprávněná, je povinen soud řízení zastavit a dát náklady řízení k úhradě protistraně.

V opačném případě (tj. dluh by promlčen nebyl) se obávám, že Vám resp. dědicům (v případě soudního sporu zastoupených kolizním opatrovníkem) vznikne povinnost dluh uhradit, jelikož lze předpokládat, že výše jejich dědického podílu je vzhledem ke zmiňované nemovitosti podstatně vyšší než výše závazku. Poté by bylo samozřejmě vhodné začít s věřitelem, co nejdříve vyjednávat o způsobu úhrady závazku.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším