Přechod povinností na členy rodiny

Dotaz ze dne 17. 2. 2014 22:06.

Otázka

Dobrý den, půjčil jsem kamarádovi na základě směnky větší finanční obnos. Kamarád se nemá k navrácení peněz a majetek rodiny převedl po splatnosti na jiné osoby. Směnka není propadlá. Jak mám dále postupovat, abych se domohl svých peněz. Přechází povinnost vrácení peněz v případě uplatnění exekuce i na ostatní členy rodiny (manželka,..)?

Odpověď

Dobrý den,

závazek ze směnky na nikoho rozhodně nepřechází v důsledku toho, že je příbuzným osoby, která je směnečně zavázaná - pokud má za směnku ručit další osoba, stane se tak pouze na základě jejího podpisu na směnce způsobem, kterou jí takovou odpovědnost založí (vysvětlení jednotlivých variant je spíše na přednášku ze směnečného práva - pro naše účely nám stačí, že nepodepsaná rodina odpovídat nemůže).

To nicméně neznamená, že by se věřitel musel bezmocně dívat na to, jak dlužník "odklání" veškerý svůj majetek na jiné osoby. V terminologii starého občanského zákoníku řešila tyto situace tzv. "odporovatelnost", v terminologii nového občanského zákoníku se jedná o jedná o tzv. "relativní neúčinnost" dle ustanovení §§ 589 až 599 NOZ.

Pokud jde o převod na rodinu, bude zřejmě možné použít buď:

a) ustanovení § 590 odst. 1 písm. c)

Toto ustanovení umožňuje věřiteli dovolat se neúčinnosti právního jednání, který byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo,, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

b) ustanovení § 590 odst. 2

Dle něj se věřitel může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

c) ustanovení § 591

Neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o:

- plnění povinnosti uložené zákonem, - obvyklé příležitostné dary, - věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, - plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

Občanský zákoník právo domáhat se určení relativní neúčinnosti u soudu přiznává věřiteli, který má k dispozici vykonatelnou pohledávku, nicméně pamatuje se i na věřitele, jejichž pohledávka vykonatelná není (v opačném případě by měl dlužník spoustu času "odklonit" svůj majetek a v době vykonatelnosti by již mohli být dávno pryč výše zmiňované lhůty). Věřitel disponující nevykonatelnou pohledávkou má právo podle ustanovení § 593 dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat prostřednictvím:

- notáře, - soudního exekutora, - soudu.

Následně věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

Stručně řečeno - i když pohledávka není vykonatelná ani splatná, mohu např. prostřednictvím notáře upozornit dceru dlužníka, které můj dlužník daroval svůj rodinný dům, že pokud její otec řádně neuhradí svůj dluh, bude se domáhat neúčinnosti převodu vlastnictví, nebo-li bude možné pro úhradu dluhu prodat "její" nemovitost stejně, jako kdyby stále šlo o vlastnictví mého dlužníka.

Další informace naleznete např. v článku na http://www.epravo.cz/top/clanky/relativni-neucinnost-pravniho-jednani-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-93366.html, popřípadě Vám lze doporučit prostudovat si přímo dotčené části občanského zákoníku (viz citovaná čísla §§).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším