Společnou cestou -

Dobrý den,

podíváme-li se na změny v právní úpravě, které (ne vždy z hlediska právní vědy zrovna systematicky a uceleně) změnily režim exekucí a odpovědnosti manželů k 1.1.2013 a 1.1.2014 bohužel nezbývá než konstatovat, že bez judikatury Nejvyššího soudu ČR lze jen hádat, jak "správně" postupovat v některých situacích.

Pokud bychom vyšli čistě z textu zákona, tak postižení mzdy či účtu manžela povinného je umožněno, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Z hlediska jazykového výkladu bychom tudíž mohli dojít k závěru, že tento postup není na místě v případě, pokud závazek již nespadá do společného jmění manželů nebo již nejde o manžele.

Na druhou stranu se však musíme zamyslet nad tím, jaký okamžik je z hlediska možnosti postižení majetku rozhodující - např. pokud jde o postižení bytu spadajícího do společného jmění manželů, tak po rozvodu manželství lze podle soudní praxe dále postihnout tento majetek a to až do okamžiku vypořádání společného jmění manželů, přičemž pokud by např. přicházelo v úvahu, že uplynutím lhůty tří let od zániku manželství dochází k přeměně společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví 1/2 na 1/2, tak bývalý manžel povinného se nemůže dovolávat toho, že by mělo dojít k postižení pouze 1/2 povinného, pakliže exekuční příkaz na dotčený byt byl vydán v době, kdy byt byl stále v režimu zaniklého, ale nevypořádaného společného jmění manželů.

Podíváme-li se na dotčené ustanovení z hlediska "právní ideologie", tak v dotčeném ustanovení jde zřejmě to, aby se řešila "nerovnováha" spočívající v tom, že pokud přistupujeme k nároku na mzdu a k pohledávce za bankou tak, že dotčené hodnoty se stávají součástí společného jmění až okamžikem jejich vyplacení, dochází k situaci, že kdyby si za svoji mzdu koupil manžel "zlaté hodinky" mohl by přijít soudní exekutor a vydražit je za účelem úhrady dluhu manžela (zde jde právní úprava ve skutečnosti dál - postižení "zlatých hodinek" by bylo možné nejen pro dluhy spadající do společného jmění manželů, ale i pro dluhy nespadající do společného jmění manželů a podle dalších novinek k 1.1.2014 dokonce i pro dluhy z doby před manželstvím), zatímco v případě, kdy je mzda vyplacena na účet, nemá soudní exekutor jak se k těmto prostředkům dostat (takové pokusy samozřejmě byly, ale narazily na výklad Nejvyššího soudu ČR).

Dojdeme-li k závěru, že novela k 1.1.2013 měla umožnit postižení hodnot, které by byly exekučně postižitelné, pokud by měly jinou formu (zlaté hodinky X částka na účtu), můžeme se pokusit najít na principu analogie odpovídající hranici pro postižení těchto hodnot. Pokud by došlo k zániku manželství a (bývalý) manžel povinného by si ze své mzdy zakoupil "stříbrné hodinky" bylo by jasné, že dotčené hodinky nejsou součástí společného jmění manželů a soudní exekutor je nemůže postihnout pro dluhy jeho bývalého manžela na rozdíl od "zlatých hodinek", které byly zakoupeny za trvání manželství. Pokud bychom došli k závěru, že mzdu manžela povinného či prostředky na účtu vložené po zániku manželství je třeba dále postihovat byť došlo k zániku manželství, vedl by takový výklad opět k nerovnoměrnému stavu, akorát opačné polarity, kdy opět o možnosti postižení hodnoty rozhoduje její forma (vložím-li si peníze na účet, budou postiženy pro dluhy bývalého manžela, zatímco pokud si koupím "stříbrné hodinky" tak je soudní exekutor nebude moci postihnout).

Je třeba upozornit, že výše uvedené je mé právní stanovisko k uvedené právní úpravě (touto formou má být postižena mzda jen po dobu, kdy jsou splněny výslovně uvedené podmínky, ve srážkách se nemá pokračovat po odpadnutí těchto podmínek a v případě srážek z účtu mají být postiženy prostředky v rozsahu hodnoty připadající na SJM, ale nikoliv prostředky dodatečně vložené po zániku SJM) a lze se setkat i s výkladem podstatně méně příznivým pro dlužníkova manžela (pakliže byla exekuce zahájena v době, kdy podmínky byly splněny, nebude k následným změnám rozhodných skutečností přihlíženo či dokonce s tím, že pokud byly splněny podmínky v době vzniku závazku, tak je možné následně postihnout manžela i když v době zahájení exekuce již podmínky nejsou naplněny) i když osobně předpokládám (a doufám), že až tato problematika bude řešena na úrovni Nejvyššího soudu ČR, setrvá tento soud na své dosavadní linii, která akcentovala osobní (kontrakční) odpovědnost osoby sjednávající závazek a kladla větší odpovědnost na stranu věřitelů, kteří ostatně mají možnost zlepšit své postavení pro případné vymáhání závazku tím, že k sjednání závazku budou vyžadovat souhlas druhého manžela, zatímco druhý z manželů nemá reálnou možnost kontrolovat, jaké závazky bez jeho vědomí či vůle sjednává manžel...

Chápu-li správně popis Vaší situace, tak v současnosti v exekucích nejste, nicméně vzhledem k předpokládanému výsledku konkursního řízení předpokládáte, že po jeho skončení zbudou dluhy. Bohužel nad rámec zmínky, že jeden z dluhů je společný (hypotéka), blíže neupřesňujete jejich charakter ani to, jak s nimi bylo naloženo v rámci vypořádání společného jmění manželů. Pokud budeme uvažovat nad tím, že byste následně nevstoupili do společného oddlužení manželů (úprava od 1.1.2014 umožňuje řešit oddlužením podnikatelské dluhy, které se nepodařilo vyřešit konkursem), ale docházelo by pouze k Vašemu oddlužení (z poskytnutých informací nelze posoudit, jestli je takový postup reálný a vhodný) může skutečně dojít k tomu, že určité pohledávky sice nebudou moci být vymáhány po Vás, ale budou moci být vymáhány po Vašem manželovi, přičemž z institutu společného jmění manželů nám plyne, že i když zde jsou dluhy přímo nevymahatelné po manželovi dlužníka, může být manžel dlužníka postižen a to formou postižení SJM (bez ohledu na to, zda jde o dluh ve společném jmění či nikoliv) či formou postižení mzdy, účtu a jiných pohledávek (jde-li o dluh v režimu společného jmění). Zde by se nabízelo, že se Vás případná exekuce na manžela nedotkne, jelikož došlo k zániku společného jmění manželů a vypořádání společného majetku, ale zde narazíme na "novinku", která byla do právního řádu doplněna k 1.1.2014. Podle ní má být pro účely exekuce za majetek ve společném jmění manželů považován (mimo jiné) majetek, který není součástí společného jmění manželů jen proto, že došlo k soudnímu zrušení společného jmění manželů. Osobně doufám, že soudy budou vycházet z toho, že toto ustanovení nesměřuje k případům, kdy dochází k zániku společného jmění manželů ze zákona na základě prohlášení konkursu (zánik společného jmění manželů bych zde považoval za zákonný důsledek jiného typu rozhodnutí), ale bohužel zde opět narážíme na skutečnost, že zde ohledně výkladu nové právní úpravy nemůžeme vyjít z ustálené soudní praxe a zákon samotný umožňuje řadu variant výkladu.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.