nárok na mateřskou

Dotaz ze dne 9. 2. 2015 13:38.

Otázka

Dobrý den, obracím se na vás s dotazem ohledně nároku na mateřskou a rodičouvskou. Jsem studentka prezenční formy studia VŠ (4.ročník, tedy rok a půl do konce studia), jsem také zaměstnaná na poloviční úvazek v MŠ - od září 2013 do června 2014 a od září 2014 do června 2015. Čekám dítě, termín porodu je začátkem září 2015. Manžel dva roky po VŠ pracuje. Nevím, jestli mám nárok na mateřskou, nebo jestli si můžu určit rozložení rodičovské. Také jsem se dočetla, že případně na mateřskou může jít otec. Jsem z toho všeho dost zmatená, proto vás prosím o radu a informace, co by pro mě bylo nejlepší a na co mám nárok.

Odpověď

Dobrý den,

pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství je třeba splnit současně několik podmínek, jejichž splnění se zkoumá ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (ten si lze zvolit v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu).

Hlavní dvě podmínky jsou:

1) účast na nemocenském pojištění, popřípadě běh ochranné lhůty po jejím skončení, 2) za poslední dva roky minimálně 270 dnů účasti na nemocenském pojištění, popřípadě ochranné doby.

V dotaze uvádíte, že studujete a současně Vám v současnosti běží pracovní poměr na dobu určitou, který skončí v červnu 2015. Neuvádíte přesně předpokládaný termín porodu, ale pokud připadá na září, je zřejmé, že pracovní poměr skončí vice než 8 měsíců před termínem porodu. První podmínku by tudíž (pokud tedy nepředpokládáme prodloužení stávajícího či sjednání nového pracovního poměru) bylo třeba splnit formou ochranné lhůty po skončení pracovního poměru. Základní ochranná lhůta je sedm dnů, ale v případě skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně se může pro účely peněžité pomoci v mateřství počítat zvláštní ochranná lhůta v délce až 180 dnů (pokud končící pracovní poměr trval alespoň 180 dnů), existují rovněž výjimky, kdy ochranná lhůta neběží, ale podle popisu by se o takovouto situaci jednat nemělo (např. studentům neběží ochranná lhůta ze zaměstnání připadajícího pouze na dobu prázdnin).

První podmínku by tudíž neměl být problém splnit prostřednictvím ochranné lhůty, která Vám bude běžet po skončení zaměstnání (raději opakuji, že tato lhůta běží pouze pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud by lékař zvažoval ještě před nástupem na mateřskou pracovní neschopnost, tak na tu by bylo nutné nastoupit za trvání pracovního poměru, popřípadě v rámci "normální" ochranné lhůty 7 dnů.

Ohledně druhé podmínky uvádíte, že jste v období září 2013 - září 2015 (nejde přesně o rozhodné období - opakuji, že půjde o dva roky ke dni nástupu na dávku) vždy září - červen pracovala, takže byste měla mít víc než dostatek dnů účasti na nemocenském pojištění ke splnění druhé podmínky.

Stručně řečeno - obě výše uvedené podmínky byste měla splnit, takže na základě Vámi uváděných informací nevidím žádný důvod, proč byste nemohla požádat a nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství (výše dávky bude samozřejmě odvozená od výdělku na dotčený poloviční úvazek, takže je možné, že potenciální rodičovský příspěvek by byl vyšší než přiznaná peněžitá pomoc v mateřství - v takovém případě by bylo možné o rodičovský příspěvek požádat hned po porodu s tím, že po dobu, kdy by se vyplácela peněžitá pomoc v mateřství, by se příspěvek vyplácel pouze jako doplatek mezi nižší peněžitou pomocí a vyšším rodičovským příspěvkem.

Pokud jde o možnost čerpání peněžité pomoci v mateřství otcem, tak je to skutečně možné. Neřešíme-li výjimečné situace, tak je to možné na základě dohody uzavřené mezi matkou a otcem po šestinedělí, podle které má otec minimálně na týden vystřídat matku v péči o dítě.

Co se týče možnosti určit si rychlost čerpání rodičovského příspěvku, tak zde je rozhodující, zda-li lze alespoň jednomu z rodičů určit základ pro peněžitou pomoc v mateřství, či pro nemocenskou z důvodu porodu. Dle výše uvedeného budete podmínky splňovat, přičemž pokud si dovolím odhadnout, že 70 % 30násobku Vašeho denního vyměřovacího základu nepřesáhne částku 7 600 Kč, máte možnosti čerpání takové, že máte k dispozici 220 000 Kč, jejichž čerpání si lze rozvrhnout nejdéle do 4 let věku dítěte (respektive do narození dalšího dítěte - jakmile dítě přestane být nejmladším dítětem, začíná se čerpat rodičovský příspěvek na novorozené dítě a případný nevyčerpaný limit na starší dítě propadá!), můžete si určit čerpání maximálně 7 600 Kč měsíčně (při této částce 220 000 Kč samozřejmě nevystačí do čtyř let věku dítěte) a rychlost čerpání lze měnit po třech měsících. Pokud by výše uvedené nebylo dostačující (např. byste chtěli kvůli plánovanému dalšímu dítěte čerpat rodičovský příspěvek co nejrychleji), musela byste buď mít vyšší příjem, nebo by se musel využít případný vyšší základ otce (pokud splňuje podmínky co do nemocenského pojištění). Další informace o rodičovském příspěvku a těchto limitech naleznete např. na https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.

Souhlasím se vším