máme na niečo nárok?

Dotaz ze dne 19. 1. 2015 12:35.

Otázka

Dobrý deň, s priateľom žijeme v byte jeho mamy (bez nej) aj s 4 mesačným synom. Nie sme zobratí. On aj syn tu majú trvalý pobyt, ja mám trvalý pobyt zatiaľ stále ešte na Slovensku. Naše mesačné náklady na bývanie sú približne 5000 kč. Ja som bola predtým študent, takže som nemala nárok na materskú a odo dňa porodu teda od 18.9.2014 poberám v ČR ma malého rodičovský príspevok 7600kč+ rodinné prídavky 500kč. Priateľovi sa poslednú dobu nedarí, a tearz zostalk úplne bez zakázok takže jeho príjem je nulový, dohodli, že živnosť zastaví a pojde na ÚP. Za posledné dva roky má aj dlh na sociálnom a zdravotnom. Máme nárok na nejaký príspevok?

Odpověď

Dobrý den,

v rámci EU jsou sociální dávky koordinovány. Pro posuzování nároku je tradičně rozhodují v jakém státě je vykonávána výdělečná činnost a dále kde má dotčený člověk "faktické" bydliště (hovoří se o tzv. "středu zájmů"). Naopak administrativní a s realitou často naprosto nesouhlasící "trvalý pobyt" není pro tyto účely v zásadě podstatný.

Pokud výše uvedené shrneme, aniž bychom zacházeli do podrobností - v situaci, kdy fakticky trvale žijete s českým přítelem v ČR, přítel pracuje v ČR, Vy žijete a budete dále s přítelem žít v ČR a dítě budete vychovávat v ČR, není nejmenší důvod, proč byste měla být na nárocích krácena ve srovnání s českou občankou, která má trvalý pobyt v ČR.

Budu se snažit odpovědět Vaše dotazy. Začnu od konce - v situaci, kdy se Váš přítel eviduje na úřadu práce (předpokladem je pozastavení živnosti), bude za něj hrazeno zdravotní pojištění státem. Evidenci na úřadu práce však musí nahlásit své zdravotní pojišťovně. Od této chvíle mu alespoň nebude stoupat výše dluhu na zdravotním pojištění. Penále mu však poroste.

Proto aby příteli vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, je potřeba, aby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců V popsané situaci tuto podmínku nebude mít splněnou nebo pokud nebude možné potřebných 12 měsíců doložit některou z náhradních dob zaměstnání (např. celodenní a řádná péče o dítě do 4 let věku, invalidita 3. stupně, péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve II. až IV. stupni závislosti), mu nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne.

Podotýkám, že v případě kdy má Váš přítel dluh na důchodovém pojištění (doba účasti na pojištění, za kterou není u OSVČ zaplacené pojistné, se nepovažuje za dobu pojištění), je také možné uvažovat o případném doplacení tohoto dluhu, samozřejmě pokud je to ve Vašich možnostech. Po doplacení dlužného pojistného na důchodovém pojištění, by totiž přítel poté splňoval podmínku pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti. V tomto směru je také potřeba zvážit, zda by se tento krok vyplatil. Výše podpory v nezaměstnanosti u osoby, která naposledy před evidencí na ÚP pracovala jako OSVČ se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Pro bližší posouzení výhodnosti této varianty by bylo vhodné znát údaje z posledního daňového přiznání Vašeho přítele.

Patrně Vás napadne, jaké další dávky by mohly přicházet v úvahu. Ze systému dávek státní sociální podpory již čerpáte rodičovský příspěvek a přídavky na dítě. Jak jsem pochopila, ani jeden z Vás nemá trvalý pobyt v bytě přítelovy matky, nesplňujete tedy jednu ze základních podmínek pro přiznání příspěvku na bydlení. O ten by mohla žádat jako majitelka bytu přítelova maminka, pakliže by splnila i další zákonem stanovené podmínky více viz http://www.mpsv.cz/cs/2

Současně však zdůrazńuji, že v případě kdy je vlastníkem bytu přítelova matka, můžete se s ní zkusit dohodnout a pokud by ona souhlasila, mohou mít Váš syna a přítel nahlášený trvalý pobyt v tomto bytě. Jestliže byste současně s matkou uzavřeli nájemní smlouvu, nic by Vám nebránilo požádat si o příspěvek na bydlení. Zdůrazňuji, že v této situaci by také možné požádat o vyloučení přítelovy matky z okruhu společně posuzovaných osob (u příspěvku na bydlení totiž představuje okruh společně posuzovaných osob pouze osoby, které mají v bytě trvalý pobyt). Pro úplnost také dodávám, že matka by byla povinna případný příjem z nájmu danit.

Další okruh představují dávky pomoci v hmotné nouzi. Z nich by mohl přicházet v úvahu příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba (společně posuzované osoby). Podle zákona o hmotné nouzi se osoba nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osoba po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí.

Částka živobytí se v praxi může ale také nemusí rovnat částce životního minima. Vzhledem k tomu že jste neuvedla, že byste Vy nebo přítel či syn měli nějakou dietu, současně předpokládám, že zde není důvod ke snížení částky živobytí kvůli nevyužití majetku či vymáhání pohledávek, a že tedy částka živobytí Vaší rodiny činí 7.710 Kč. Při výpočtu, zda Vám vznikne nárok na tuto dávku by se zohledňoval Váš příjem tj. rodičovský příspěvek a přídavek na dítě v celkové výši 8.100,-- Kč. Uvádíte, že přítelův příjem je nulový. Bohužel, v situaci kdy je přítel OSVČ s nepřerušenou živností bude se na něj vztahovat ustanovení § 8 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu. Z nich totiž vyplývá, že v případě kdy nedošlo k přerušení živnosti, bude se za příteli jako příjem počítat částka ve výši 50 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, která činí pro rok 2015 částku 26.611 Kč, přičemž polovina je tedy 13.305,50 Kč. I z tohoto důvodu by tedy bylo vhodné, aby přítel svoji živnost přerušil. Pokud by totiž poté měl opravdu nulový příjem, nárok na příspěvek na živobytí by Vám měl vzniknout.

Další opakovanou dávkou v hmotné nouzi je tzv. doplatek na bydlení. Nárok na tuto dávku má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě nákladů na bydlení byl jeho příjem resp. příjem společně posuzovaných osob nižší než je jejich částka živobytí viz výše. Podmínkou pro přiznání nároku na doplatek na bydlení je mimo jiné získání nároku na příspěvek na bydlení. Předpokladem pro případné přiznání doplatku na bydlení je schopnost prokazatelně doložit náklady na bydlení, které Vám vznikají na základě některého z právních titulů bydlení. Nabízí se tedy možnost uzavřít s matkou přítele nájemní smlouvu (pokud je matka vlastníkem bytu) nebo podnájemní smlouvu (v případě kdy by matka byla nájemce). Ohledně podnájmu si dovolím upozornit, že v případě kdy nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho součást pouze se souhlasem pronajímatele.

Nelze vyloučit, že by úřad práce mohl v situaci kdy máte nájemní nebo podnájemní smlouvu uzavřenou s rodičem, zkoumat, zda-li jde skutečně o "komerční" vztah, nebo jde v zásadě jen o účelovou, s realitou nijak nesouvisející listinu vystavenou čistě za účelem získání dávek (např. si mohou ověřit, že skutečně nájemné je placeno a coby příjem na straně matky daněno).

O všechny uvedené dávky je možné žádat na místně příslušném úřadu práce, oddělení dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi. Obávám se, že výše uvedenými informacemi jsme vyčerpali výčet sociálních dávek, které by mohly ve Vaší situaci přicházet v úvahu – vycházím z předpokladu, že Vy, přítel ani dítě nemáte zdravotní postižení tj. že dávky pro osoby se zdravotním postižením jsou bezpředmětné.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit, jde jak vidíte o poměrně spletitou situaci, kdy by bylo případně na místě i uvážit, zda-li by věc nebylo vhodnější rozebrat na osobní konzultaci ať již v naší či jiné asociační poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším