Společnou cestou -

Dobrý den,

nejprve se podíváme na otázku Vašeho pojištění.

Zdravotní pojištění za Vás hradí stát na základě skutečnosti, že jste registrován na úřadu práce a hledáte si práci (stát platí pojistné bez ohledu na to, že již není nárok na podporu).

Nemocenského pojištění se coby nezaměstnaný neúčastníte, takže se neplatí pojistné, ale na druhé straně nemáte možnost začít čerpat nové dávky nemocenského pojištění.

U důchodového pojištění je Vám možné započítat dobu, kdy jste na úřadu práce bez nároku na podporu jako tzv. náhradní dobu důchodového pojištění. Tento zápočet je však omezený. Za celý život Vám lze takto započítat v součtu pouze dobu tří let, přičemž z těchto tří let může být maximálně jeden rok za dobu před dosažením věku 55 let. Raději opakuji, že tento limit je pro dobu vedení v evidenci, kdy již není nárok na podporu. Dobu, po kterou podpora náleží, lze započítat bez ohledu na tento limit.

Pokud jde o dávky, tak pokud správně chápu Váš popis situace, je v současnosti jediným příjmem Vaší rodiny podpora v nezaměstnanosti, kterou Vaše manželka pobírá v částce 6 500 Kč. Životní minimum Vaší rodiny (vycházím z toho, že jí tvoříte pouze Vy s manželkou) je pak 5 970 Kč.

Ze systému dávek státní sociální podpory může přicházet v úvahu příspěvek na bydlení, ale záleží na tom, jakou formou bydlíte, zda v daném bytě máte hlášený trvalý pobyt a jaké máte náklady na bydlení.

V principu jde o to, že příspěvek na bydlení lze přiznat pouze pokud užíváte byt či rodinný dům na základě nájemní smlouvy (podnájemní smlouva nestačí), nebo coby vlastník a máte v něm hlášený trvalý pobyt.

V dalším kroku se musí vzít Vaše náklady na bydlení, vyškrtat případné neuznatelné položky (např. splátky anuity družstevního bytu, pojistné atd.) a výše nákladů se musí srovnat s tzv. normativními náklady (viz. http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni). Pro výpočet dávky lze uznat náklady maximálně do výše normativních nákladů.

Samotný příspěvek se pak vyplatí jako dorovnání mezi výši takto uznatelných nákladů a 30 % (v Praze 35 %) Vašich rozhodných příjmů.

Dále máme systém pomoci v hmotné nouzi. Zde je základní dávkou příspěvek na živobytí, což je komplikovanější forma dříve používaného doplácení do životního minima. Doplácí se zde totiž do tzv. částky živobytí, která může být podle okolností vyšší (např. náklady na lékařem předepsané dietní stravování či zvýšené náklady spojené s hledáním nového zaměstnání), nebo nižší (např. nedostatečná snaha najít si práci či využít možnosti plynoucí z vlastněného majetku) než je životní minimum.

Pokud pro zjednodušení vyjdeme z toho, že by u Vás byla částka živobytí rovna životnímu minimu, neznamenají ještě výše uvedená čísla, že na příspěvek nemáte nárok. Částka 6 500 Kč je sice vyšší než 5 970 Kč, ale pro účely příspěvku můžeme příjem podstatným způsobem pokrátit. Jde o příjem z podpory v nezaměstnanosti, což dle zákona znamená, že se dále započítává pouze 80 %. Tím se dostaneme k částce 5 200 Kč, z této částky dále můžeme odečíst až 30 % (35 % v Praze) na uznatelné náklady na bydlení. Takže při max. nákladech se dostaneme při bydlení mimo Prahu na částku 3 640 Kč. Rázem je příjem podstatně nižší než částka živobytí a může být vyplacen příspěvek na živobytí.

Další dávkou v systému hmotné nouze je tzv. doplatek na bydlení (neplést s již zmíněným příspěvkem na bydlení). Tato dávka se primárně vyplácí v případě, kdy žadatel pobírá příspěvek na živobytí i příspěvek na bydlení, ale stále mu nezůstává na ostatní náklady ani částka živobytí. Doplatek je však velmi významný z toho důvodu, že zde může být na žádost přiznána výjimka a dávka poskytnuta i osobě užívající jinou než nájemní formu bydlení.

Poslední dávkou ze systému hmotné nouze je pak tzv. okamžitá mimořádná pomoc v hmotné nouzi. Jde o dávku, která může a nemusí být vyplacena v široké škále případů a jde v zásadě o relativně volný prostor, kdy se může úřad rozhodnout, zda vzhledem k okolnostem je či není někomu třeba dávku poskytnout (např. na nezbytný mimořádný výdaj, na to, aby žadatel přežil do doby, než mu začnou být vypláceny "řádné" dávky atd.).

Stranou ponecháme otázku dávek pro osoby se zdravotním postižením - v dotazu nezmiňujete, že by Váš zdravotní stav byl takový, kdy např. potřebujete pomoc se zvládáním samoobslužných úkonů, nebo potřebujete např. zvláštní úpravy v bytě (bezbariérovost).

Mám-li výše uvedené shrnout - rozhodně si na úřadu práce požádejte o příspěvek na živobytí a dále uvažte, nakolik máte či nemáte možnost požádat si o dávky na bydlení.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.