Je pravda,že dle úpravy vyhlašky 883/2004 z 1.5.2010 v Rakousku nemají nevlastní děti právo na rodinné přídavky?

Dotaz ze dne 4. 10. 2011 23:59.

Otázka

Dobrý den! Obracím se na Vás s prosbou o radu.Žiji 10let s přítelem v jedné domácnosti,máme 2,5letou dcerku a já z 1.manželství syny,kteří s námi žijí celou dobu.Přítel pracuje již mnoho let v Rakousku. Vloni v květnu 2010 jsme zažádali kromě na dcerku také na mé syny o rodič.přídavek v Rakousku. Po mnoha doplnění různých formulářů a potvrzení nám v září 2010 přiznali přídavky na všechny děti. Letos v září nám po opětovném zažádání přišlo překvapivé vyrozumění,že od 1.5.2010dle vyhlášky883/2004 přítel nemá nárok na přídavky na nevlastní děti a ještě k tomu po nás požadují navrácení peněz za loňský rok za mé syny. Snažila jsem se vyhlášku pročíst,ale zdá se,že se v ní o nevlastních dětech nic nepíše,na úřadě v Rakousku klopí zrak s odvoláním na vyhlášku,přičemž jsme zjistili,že jen některé finanční úřady v Rakousku je nedávají a také nám přijde nesmyslné vracet něco,co nám uznali 4měsíce po vyhlášce,nehledě na to,že by si člověk musel vzít snad půjčku. Nevíte,prosím,jak to je s obnovou vyhlášky co se týče nevlastních dětí a zda mají právo na vrácení peněz nebo se můžeme nějak bránit,jak postupovat? Děkuji mnohokrát!

Odpověď

Dobrý den,

dovoluji si upřesnit, že nejde o vyhlášku, ale o NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nejde tedy o vyhlášku spadající do českého či rakouského národního práva, ale o "evropský" právní předpis, který má za úkol určit, jakým způsobem se použijí jednotlivé národní právní úpravy, pokud v rámci rodiny dochází ke "střetu" několika právních úprav. To není v dnešní době nic složitého - stačí aby v rámci rodiny někdo bydlel či pracoval v jiném členském státě EU, jako je tomu ve Vašem případě.

Jestliže hovoříme o nároku na rodinné dávky, je třeba posuzovat, kde kdo z rodiny pracuje a bydlí. Nařízení používá pojem "bydliště" a "pobyt", ale v tom smyslu, že bydlištěm je místo "obvyklého" bydliště a pobyt je místo "dočasného" bydliště. Bydlištěm se v tomto Nařízení rozumí místo "středu" zájmu dotčené osoby tj. Vás, z hlediska jejích pracovních, rodinných a sociálních poměrů.

V nastíněných poměrech se zřejmě pro určení bydliště bude vycházet z toho, kde vedete s přítelem společnou domácnost (samozřejmě za předpokladu, že zde nejsou okolnosti, z kterých lze dovozovat, že vedení domácnosti v daném místě je pouze přechodné a Vaše zájmy se soustředí jinde).

Pravidla pro určení příslušné právní úpravy (tj. určení státu, jehož předpisy bude člověk posuzován) jsou upravena v článku 11 výše uvedeného Nařízení. Pokud "dáme" stranou zvláštní pravidla (článek 12 - 16 tohoto Nařízení) jsou obecná pravidla pro určení příslušnosti právní úpravy tato:

a) na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou v členském státě se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

b) na úředníka se vztahují právní předpisy členského státu, kterému podléhá správní orgán, který jej zaměstnává;

c) na osobu pobírající dávky v nezaměstnanosti v souladu s článkem 65 podle právních předpisů členského státu bydliště se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

d) na osobu odvedenou nebo znovu povolanou do vojenské nebo civilní služby v některém členském státě se vztahují právní předpisy tohoto členského státu;

e) na jinou osobu, na kterou se nepoužijí písmena a) až d) se vztahují právní předpisy členského státu bydliště, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto nařízení, která jí zaručují dávky podle právních předpisů jednoho nebo více členských států.

Pokud je situace taková, že Vy s dětmi žijete v ČR a Váš přítel pracuje v Rakousku, tak by z titulu výdělečné činnosti byla jeho příslušnost posuzována dle písmena a). Na Vás by se vztahovalo ustanovení uvedené pod písm. e) (předpokládám, že v současnosti nepracujete). Opět by se vycházelo z místa Vašeho bydliště ve smyslu místa, kde máte „střed svých zájmů“.

Nařízení dále stanovuje tzv. pravidla přednosti, jelikož výše uvedená pravidla nám určí, podle jaké právní úpravy má být posuzován ten který člen rodiny, ale nikoliv již to, co dělat v situaci, když by každý člen rodiny měl podle "své" právní úpravy jiné nároky.

A) Jde-li o dávky poskytované více než jedním členským státem z různých důvodů, platí toto pořadí přednosti:

1. nároky přiznané z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,

2. nároky přiznané z důvodu pobírání důchodu,

3. nároky přiznané z důvodu místa bydliště.

Pokud by tak např. přítel podléhající rakouské úpravě měl nárok na dávku z důvodu zaměstnání, měl by tento nárok přednost před Vaším nárokem plynoucím podle české právní úpravy z místa bydliště.

B) Jde-li o dávky poskytované více než jedním členským státem ze stejného důvodu, je stanoveno pořadí přednosti na základě těchto pomocných kritérií:

1. v případě nároků přiznaných z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti rozhoduje místo bydliště dětí, za předpokladu, že taková činnost je vykonávána a podpůrně případné nejvyšší dávky poskytované podle kolidujících právních předpisů. Ve druhém případě jsou náklady na dávky rozděleny v souladu s kritérii stanovenými prováděcím nařízením;

2. v případě nároků přiznaných z důvodu pobírání důchodů rozhoduje místo bydliště dětí, je-li dotyčný důchod poskytován podle právních předpisů tohoto státu, a podpůrně případná nejdelší doba pojištění nebo bydlení podle kolidujících právních předpisů;

3. v případě nároků poskytovaných z důvodu bydliště rozhoduje místo bydliště dětí.

Toto znamená, že pokud byste např. oba měli nárok na dávku z titulu bydliště (přítel v Rakousku a Vy v ČR), tak by měla přednost právní úprava ČR, jelikož je zde bydliště dětí.

Důležité je rovněž pravidlo, že v případě souběhu nároků se poskytují dávky podle právního řádu, který má dle výše uvedených pravidel přednost, ale kolidující dávky se pozastavují pouze do částky stanovené "primárním" právním řádem a v nezbytných případech se poskytuje vyrovnávací doplatek podle "sekundárního" právního řádu, pakliže by podle něj náležela dávka vyšší. Tento vyrovnávací doplatek nemusí být poskytnut, pokud se nárok na dotčenou dávku zakládá výhradně na místě bydliště a dítě bydlí v jiném členském státě, než je stát, který by měl poskytnout vyrovnávací doplatek.

Rakousku by tak např. mohlo odmítnout dorovnat dávku přiznanou podle bydliště dětí, pokud se děti zdržují v ČR (vycházím zde z toho, že česká dávka měla podle bydliště dětí přednost).

Pokud situaci správně chápu, tak jste pobírali dávky z rakouské strany, která nyní zjistila, že podle pravidel daných uvedeným nařízením nebyla příslušnou k dané dávce, jelikož podle nových pravidel přednosti měla být vyplácena dávka podle českých předpisů (s případným dorovnáním z rakouské strany). Vzhledem k výše uvedenému dále předpokládám, že rozhodnutí o povinnosti vrátit dávku bylo vydáno podle rakouských právních předpisů. V tomto ohledu Vám bohužel nemohu poradit, jelikož se coby české občanská poradna nevěnujeme rakouskému národnímu právu a netušíme, podle jakých rakouských právních předpisů se zde bude postupovat, co po Vás může úřad požadovat a jaké máte možnosti obrany. Potřebujete zde tudíž zřejmě pomoc od někoho, kdo se věnuje rakouskému národnímu právu.

Můžete zkusit vyhledat pomoc českého advokáta, ale osobně si nejsem jist, nakolik se Vám podaří najít někoho znalého těchto aspektů rakouské právní úpravy, jednodušší tak zřejmě bude získat právní pomoc přímo v Rakousku (místní advokát, popřípadě se poptat po místních neziskových organizacích).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším