rodičovský příspěvek/mateřská

Dotaz ze dne 24. 8. 2010 12:10.

Otázka

Dobrý den, mám dotaz ohledně dcery, má dítě 25 měs.,je bez partnera, ten se nestará,alimenty neplatí. Teď má příjem kolem 4 tis., zajímalo by mě na jaké sociální dávky má nárok a co by pro to měla udělat, bydlí samostatně, nájem platí cca 4600,-, takže vlastně jí nic nezbyde. Když vidím některé naše spoluobčany co berou peněz na soc.dávkách, tak si myslím, že by snad taky mohla něco pobrat. Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

vyjdeme tedy z toho, že Vaše dcera bude posuzována samostatně s dítětem (podmínky posuzování se liší podle dávkových systémů i dávek, takže je třeba počítat s tím, že v některých případech může být potřeba žádat o vyloučení otce dítěte z okruhu společně posuzovaných osob a dokládat, že s matkou a dítětem nežije, s nutností přehlásit trvalý pobyt či naopak dokládat, že osoby hlášené v bytě k trvalém bytu v bytě nežijí atd.). Životní minimum rodiny složené z jednoho dospělého a jednoho dítěte do šesti let je 4 480 Kč (1 600 Kč na dítě do čtyř let, 2 880 Kč na matku). Je-li jediným příjmem Vaší dcery rodičovský příspěvek 3 800 Kč, je jasné, že je Vaše dcera pod životním minimem a je na místě uvažovat o čerpání dalších sociálních dávek.

Zároveň je nicméně třeba počítat s tím, že mezi příjmy se počítá i výživné na dítě a úřady mohou chtít doložit, že Vaše dcera výživné nepobírá. Pokud bylo výživné stanoveno soudem a otec neplatí, mohou úřady požadovat, aby Vaše dcera doložila, že se tyto prostředky snaží vymoci (podání návrhu na výkon rozhodnutí či exekuci, trestní oznámení pro zanedbání výživy), jelikož v opačném případě nebudou ochotni uvěřit, že Vaše dcera výživné nedostává a že se nesnaží tyto příjmy zatajit za účelem vylákání sociálních dávek. Zcela vyloučit není možné ani to, že by úřad požadoval, aby Vaše dcera vznesla požadavek na přiznání výživného vůči rodičům/prarodičům.

Primárně je třeba vyjít ze systému státní sociální podpory. Rodičovský příspěvek Vaše dcera již pobírá, takže dále je třeba řešit:

a) přídavky na děti

Přiznávají se, pokud započitatelné příjmy rodiny v průměru nepřevyšují 2,4 násobek jejího životního minima. Potíže zde někdy dělá skutečnost, že se příjmy zkoumají i více než rok zpětně. Jde o to, že rozhodným obdobím je kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku, do kterého spadá počátek období od 1.10. do 30.9 následujícího roku. Jinak řečeno až do 30.9.2010 se vychází z příjmů v roce 2008 a od 1.10.2010 se bude až do 30.9.2011 vycházet z příjmů v roce 2009. Pokud v těchto letech příjem nepřekročil částku 10 752 Kč (2,4 * 4 480 Kč), vzniká nárok na přídavek ve výši 500 Kč (jednotná výše přídavku u dětí do 6 let věku).

b) sociální příplatek

Zde je výpočet složitější. Zjednodušeně řečeno vzniká nárok na příplatek v případě, kdy započitatelný příjem (započítává se i výše uvedený přídavek na dítě) nepřesáhne dvojnásobek životního minima rodiny. Průměr se zde zkoumá z předchozího kalendářního čtvrtletí.

Ve skutečnosti může nárok na příspěvek vzniknout i v případě, pokud příjem rodiny je o něco vyšší než dvojnásobek životního minima, jelikož pro tento příplatek je charakteristické použivání koeficientů o které se upravují částky životního minima v závislosti na stanovených okolnostech.

Základní vzorec sociálního příplatku je:

sociální příplatek = částka životního minima nezaopatřeného dítěte - [(částka životního minima nezaopatřeného dítěte * rozhodný příjem) / (částka životního minima rodiny * 2)].

Pokud je rozhodný příjem nižší než životní minimum rodiny, použije se pro výpočet místo rozhodného příjmu životní minimum rodiny (bez koeficientů).

Koeficienty se pak používají tím způsobem, že se jím vynásobí částka životního minima dítěte, či částka životního minima dítěte a rodiny. Vyjdu-li z předpokladu, že ani u matky ani u dítěte není žádné zdravotní postižení, bude zřejmě možné použít pouze koeficient pro osamělého rodiče: životní minimum dítěte a životní minimum rodiny se násobí koeficientem 1,17.

Orientačně si tuto dávku můžete zkusit spočítat na: http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocetsocialnihopriplatku.php?stayform=true.

c) příspěvek na bydlení

Základním předpokladem zde je, aby Vaše dcera byla nájemcem a nikoliv jen podnájemcem dotčeného bytu a v tomto bytě měla hlášený trvalý pobyt. Upozornit je zde třeba rovněž na to, že se zde společně posuzují všechny osoby, které v dotčeném bytě mají trvalý pobyt (pokud zde fakticky nebydlí, je to třeba dokládat a žádat o jejich vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob). Ohledně samotné dávky je pak dále třeba zkoumat, zda jsou náklady plně uznatelné (příjmy i náklady se zkoumají opět čtvrtletně).

Jde zde jak o to, o jaké náklady na bydlení se jedná (např. nelze uznat splátky úvěru na rekonstrukci bytu), tak o celkovou výši nákladů. Existují totiž tzv. normativní náklady určené podle počtu společně posuzovaných osob a velikosti obce, nad které již nelze náklady na bydlení uznat bez ohledu na jejich povahu. U nájemních bytů a dvou osob jde o částky od 8 489 Kč (Praha) do 5 942 Kč (obec do 9 999 obyvatel).

Výpočet dávky pak již není složitý: dávka se přizná ve výši rozdílů mezi uznatelnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobený koeficientem:

a) 0,35 jde-li o Prahu, NEBO b) 0,3 jde-li o jinou obec.

Tímto máme vyčerpaný systém státní sociální podpory. Vyjdu-li z toho, že Vaše dcera bude mít vedle rodičovského příspěvku nárok na přídavek na dítě i na sociální příplatek, bude od státu pobírat cca 5 300 Kč měsíčně + případný příspěvek na bydlení (ten si na základě poskytnutých údajů neodvažuji ani odhadnout).

Vaše dcera tudíž již bude nad životním minimem, ale to neznamená, že by se nebylo na místě podívat, zda-li nemá nárok čerpat rovněž některou z dávek systému pomoci v hmotné nouzi:

a) příspěvek na živobytí

Vzhledem k popisu situace vyjdeme pro zjednodušení z toho, že se částka živobytí bude rovnat životnímu minimu (ve skutečnosti může být částka živobytí vyšší i nižší - v závislosti na tom, jak se Vaše dcera "snaží" svoji situaci řešit, zvýšených nákladech na dietní stravování předepsané lékařem atd.). Počítejme tedy pro zjednodušení s čáskou živobytí 4 480 Kč. Příspěvek na živobytí představuje dorovnání započitatelného příjmu do částky živobytí. Velmi důležité je zde zkoumat, jaké příjmy se započítají, v jakém rozsahu a o co je lze dále krátit.

Vycházíme z toho, že rodina Vaší dcery má příjmy:

rodičovský příspěvek - započítá se 100 % přídavek na dítě - započítá se 100 % sociální příplatek - započítá se 100 % (v popsaném případě) příspěvek na bydlení - nezapočítá se

Na první pohled se tak dostáváme k částce cca 5 300 Kč, tedy k částce vyšší než je částka živobytí. Nicméně nesmíme zapomenout na náklady na bydlení - pro účely příspěvku na živobytí se totiž tento příjem snižuje o přiměřené náklady na bydlení (jiný systém výpočtu než u příspěvku na bydlení), maximálně však o 30 % (respektive o 35 % jde-li o Prahu). U Vaší dcery lze tudíž v závislosti na místě pobytu odečíst z rozhodného příjmu cca 5 300 Kč částky cca 1 600 Kč (30 %) či cca 1850 Kč (35 %) a máme rázem příjem nižší než je částka živobytí rodiny.. Vaší dceři lze tudíž doporučit, aby si rovněž požádala o příspěvek na živobytí, díky kterému může dostat do rodinného rozpočtu dalších cca 800/1000 Kč.

b) doplatek na bydlení

V praxi se velmi často plete s příspěvkem na bydlení. Příspěvek na bydlení je primárně doplatkem pro osoby, které pobírají jak příspěvek na živobytí tak příspěvek na bydlení, nicméně jim stále po úhradě uznatelných nákladů na bydlení nezbývá na ostatní náklady ani částka živobytí. U této dávky je významné to, že ji lze přiznat i osobě která nemá nárok na příspěvek na živobytí, ale její příjem nepřesahuje 1,3 násobek částky živobytí a rovněž to, že v případech hodných zvláštního zřetele lze tuto dávku vyplácet i osobě, která použivá formu bydlení neumožňující čerpání příspěvku na bydlení (podnájem, ubytovna, azylový dům..). Nemůžeme-li odhadnout příspěvek na bydlení, nemá smysl zkoušet odhadnout případný nárok na doplatek na bydlení - v případě pochybností lze u dávek doporučit raději o dávku požádat a nedostat ji, než nepožádat a zbytečně o nárok na vyplacení dávky přijít.

c) dávky mimořádné okamžité pomoci v hmotné nouzi

Jde o "záplatu" záchranné sociální sítě pro případy, které není možné řešit v rámci jiných dávek. Úřad zde má velmi široké pole pro individuální posouzení žádosti a situace žadatele - nelze dost dobře odhadnout kdy a s čím žadatel uspěje či neuspěje. V praxi se lze setkat jak s případy, kdy byl úřad ochoten přispět prakticky na cokoliv i s tím, že nebylo z úřadu možné získat naprosto nic (či šlo o zcela symbolický příspěvek). Není zde proto žádný univerzální recept a nelze doporučit nic víc než mít s úřadem dobré vztahy a v případě potřeby "to prostě zkusit".

Stranou si dovolím ponechat problematiku dávek pro osoby se zdravotním postižením. Upozornit musím rovněž na to, že mnou uváděné částky jsou orientační a slouží spíše pro ilustraci systému a výpočtů, než k tomu, aby Vám poskytly přesnou představu o výsledných dávkách.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším