Sociální dávky a zaměstnání

Dotaz ze dne 18. 1. 2010 23:04.

Otázka

Dobrý den! Jsem matka samoživitelka žijící z dávek SSP (dceři byly v listopadu 3 roky a navštěvuje mateřskou školku 4 hod denně). Pobírám přídavek na dítě 500,-, rodičovský příspěvek 3.800,-, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Celkem něco okolo 11.000,-. Po zaplacení nájmu, elektřiny a plynu mě zůstanou necelé 3.000,- a školka stojí měsíčně přes 1.100,-, takže nám na jídlo, oblečení a veškeré další potřeby zůstanou necelé 2.000,-. Jelikož nejsem schopná s tímto vyjít a jsem závislá na pomoci rodičů, ráda bych začala pracovat. Bohužel se těžko vejdu do normální pracovní doby, protože musím stihnout ráno odvést dceru do školky a odpoledne ji vyzvednout. Pokud budu pracovat na zkrácený úvazek, jak se toto promítne na dávkách SSP, které nyní pobírám? Mám totiž obavy abych se nástupem do zaměstnání nakonec nedostala ještě do horší finanční situace než jsem nyní (pokud bych přišla o veškeré dávky a můj plat by nedosahoval ani výše příspěvků které dostávám nyní). Můžete mě poradit co v mojí situaci by bylo nejlepší, jak zlepšit finanční situaci? Děkuji!

Odpověď

Dobrý den,

z hlediska rodičovského příspěvku se nijak nezkoumá v jakém rozsahu a za jakou mzdu pracujete. Pro nárok na příspěvek je podstatné to, jakou péči má díte. Pakliže má dítě zajištěnou řádnou osobní celodenní péči zletilou osobou a nejsou překročeny limity pro pobyt dítěte v mateřské škole či obdobném zařízení, tak je zcela na Vás, kolik si dokážete vydělat.

Co se týče ostatních dávek, tak musíme odlišit přídavky na děti od sociálního příplatku a příspěvku na bydlení. Přídavky na děti Vám náleží ve stejné výši do té doby, než Váš rozhodný příjem přesáhne 2,4 násobek životního minima Vaší rodiny (4 480 Kč). Do rozhodného příjmu se pro tyto účely nezapočítává ani sociální příplatek ani příspěvek na bydlení (ve Vašem případě by tudíž šlo o Váš rodičovský příspěvek a případnu mzdu).

Pokud jde o sociální příplatek a příspěvek na bydlení, tak zde je výše dávky nepřímo úměrná výši příjmu. Dávka se tudíž postupně snižuje až do okamžiku, kdy již nenáleží.

Pakliže např. příspěvek na bydlení vychází z toho, že důvodné náklady na bydlení (maximálně do tzv. normativních nákladů) mají tvořit maximálně 30 % (v Praze 35 %) rozhodných příjmů, dochází k následnému efektu:

Náklady na bydlení 8 499 Kč (maximální uznatelné náklady pro dvě osoby v pražském nájemním bytě).

Příjem 10 000 Kč čistého znamená, že by náklady na bydlení měli tvořit jen 35 % (jde o Prahu), což odpovídá částce 3 500 Kč. Rozdíl mezi touto částkou a uznatelnými náklady se vyplatí jako příspěvek (8 499 - 3500 = 5 001 Kč).

Příjem 15 000 Kč čistého znamená, by náklady na bydlení měli tvořit 5 250 Kč, rozdíl s náklady, který lze vyplatit jako příspěvek je tudíž 3 249 Kč.

Příjem se zvýšil a tudíž došlo ke snížení dávky - na druhou stranu nárůst příjmu je vyšší než snížení, takže ve výsledku je rodinný rozpočet v plusu, byť z "navíc" vydělaných 5 000 Kč nemalou část "ukousne" pokles dávek vyplácených v nepřímé úměře k příjmu.

V případě potřeby dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším