konec MD i ŽL

Dotaz ze dne 13. 1. 2010 14:12.

Otázka

Dobrý den,chci vás poprosit o radu,beru rod.příspěvek na syna do jeho 4let, který končí 27.2.2010. Od 1.3.2009 mám ŽL na prodej (menší obchůdek)tenkrát mi bylo řečeno že zdravotní pojištění mi bude dále hrazeno (dokud synvi nebudou 4 roky),sociální pojištění si hradím sama. Teď jsem nusená z finančních i rodinných důvodů podnikání ukončit nejpozději do 28.2.2010. Od 1.3. chci být zaregistrovaná na uřadě práce, budu mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, bude mi hrazeno soc. i zdrav. pojištění? Jastě jeden háček, 20.6.2010 mám termín druhého porodu na mateřskou asi nárok mít nebudu dostanu rod.příspěvek hned po narození dítěte? Zapoměla jsem jestě v minulém zaměstnání jsem před podnikáním dala výpověd (měnilo se tam kompletně celé vedení). Předem moc děkuji za odpověď s pozdravem.

Odpověď

Dobrý den, nárok na podporu Vám vznikne, otázkou je jen z čeho se bude stanovovat její výše. Pakliže jste v předchozích 3 letech získala vedlejší samostatnou činností dobu důchodového pojištění v rozsahu alespoň 12 měsíců, bude se výše podpory počítat z posledního vyměřovacího základu. Pokud ovšem správně počítám, tak Vaše živnost by trvala jen 11 měsíců čili nelze předpokládat, že tuto podmínku splníte. V takovém případě se výše podpory stanoví násobkem z průměrné mzdy v národním hospodářství což jsou částky cca kolem 3 500 Kč (nárok vznikne započtením náhradní doby zaměstnání, kterou je péče o dítě do 4 let).

Na úřad práce se můžete zaregistrovat teprve poté, co budete mít ukončenou nebo přerušenou živnost. Po dobu evidence za Vás bude plátcem zdravotního pojištění stát. Pokud jde o důchodové pojištění, není reálně hrazeno, doba evidence se považuje jako náhradní doba důchodového pojištění. Nemocenské pojištění se nehradí (nevzniká tam žádný dluh) a nelze si jej hradit dobrovolně.

Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) je třeba zkoumat Vaši účast na nemocenském pojištění. V úvahu připadá jen nárok ze samostatně výdělečné činnosti. Čili je potřeba, abyste v období dvou let před porodem získala 180 dní nemocenského pojištění OSVČ a zároveň alespoň 270 dní účasti na nemocenském pojištění. Pokud jste byla účastna na nemocenském pojištění po celou dobu výkonu SVČ, splnila byste podmínku trvání účasti na nemocenském pojištění. Další podmínkou je účast na nemocenském pojištění v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (nejdříve 8 týdnů před porodem) popř. trvání ochranné lhůty v den nástupu. Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvalo nemocenské pojištění max. však 180 dní. Pakliže si nejste jista, zda splňujete podmínky pro vznik nároku, můžete se obrátit na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a požádat o sdělení této informace.

Pokud nebude nárok na PPM, připadá v úvahu čerpání rodičovského příspěvku jen ve čtyřleté variantě a to ihned od porodu. Pakliže by Vám tato varianta nevyhovovala, může o rodičovský příspěvek požádat otec, pokud bude splňovat podmínky pro přiznání jiné varianty. Příjemce rodičovského příspěvku si může neomezeně přivydělat, postačí, když péči o dítě v době své nepřítomnosti zajistí jinou zletilou osobou. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou

doplnění odpovědi Dobrý den, při kontrole odpovědi jsme narazili na to, že jsem nezmínila jednu dost podstatnou věc. Pakliže jste nezískala samostatnou výdělečnou činností 12 měsíců důchodového pojištění, bude úřad práce zkoumat, co bylo Vaší poslední ukončenou činností. Pakliže jí bude SVČ, bude se výše podpory počítat z vyměřovacího základu. Doporučuji tedy nejprve ukončit péči o dítě, a druhý či třetí den poté ukončit SVČ, teprve poté se nahlásit na úřad práce.

Nicméně i takto může nastat obtíž. Jak již bylo zmíněno, výše podpory v nezaměstnanosti se u osob, které byla OSVČ počítá z posledního vyměřovacího základu. Pakliže zatím žádný vyměřovací základ nemáte, přichází v úvahu dvě možnosti výkladu. První z nich by vycházela z toho, že se na věc budeme dívat tak, že vyměřovací základ vzniká až k okamžiku, kdy si ho určíte a tudíž v případě, kdy si ho nestihnete za rok 2009 určit, u Vás půjde o nezjistitelný údaj, což by vedlo k tomu, že by Vám byla přiznána pouze minimální podpora (cca 3,5 - 2,5 tisíce Kč). Druhá varianta by byla složitější pro úřad, ale výhodnější pro žadatele. Zde se na poslední vyměřovací základ v rozhodném období díváme tak, že jde o to, jaký vyměřovací základ se použije jako poslední pro rozhodné období. Zde by se úřad dostal do situace, že by v době rozhodování nemuselo být ještě zřejmé, jaký bude určen vyměřovací základ a tudíž by uchazeče buď musel odkázat na to, že mu bude podpora vyměřena až poté, co si určí vyměřovací základ, nebo by musel situaci řešit tak, že by podporu vyplatit zálohově (rozumné by bylo vyjít z minimálního vyměřovacího základu) a po stanovení základu by provedl vyúčtování přeplatku či nedoplatku. Nemám zkušenosti s tím, jak úřady práce tuto situaci řeší. V případě potřeby můžete tuto otázku zkusit probrat s úřadem práce či přímo s Ministerstvem práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou

Souhlasím se vším